Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

07. srpna 2019 Muzea a štoly

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 427 x přečteno

Dolování stříbra v okolí Hory Svaté Kateřiny

Rudní revír Hory Svaté Kateřiny patřil od středověku k řadě rudních revírů v českých zemích, kde se dolovalo stříbro. To, že se nejednalo o bezvýznamný revír, dokladuje, že v městě Hora Svaté Kateřiny měl sídlo horní úřad a horní soud.

Rudné ložisko objevili saští prospektoři na konci 13.století. Ti povolali kolem roku 1300 zkušené horníky z Míšeňska, aby sledovali první nalezenou žílu nazvanou Himmelsfahrtergang. V souvislosti s tím byla založena malá osada, která se jmenovala Hallberg.

Původně se zde dobývala měděná ruda. Vedle měděné rudy zde však byla také stříbrná ruda a také ostatní rudy obsahovaly také malé množství stříbra, takže brzy nastala doba, kdy bylo stříbro, jakožto ceněný drahý kov, získáváno vedle mědi a posléze i jako hlavní kov. Po rozšíření zprávy o výskytu stříbronosné rudy v okolí Hory Svaté Kateřiny zde byly v krátké době otevřeny nové doly. Mezi lety 1562 a 1589 byla Hora Svaté Kateřiny uváděna mezi nejbohatšími nalezišti stříbrných rud v Čechách.

Z historických pramenů je patrné, že v revíru bylo několik období rozvoje a útlumu dobývání.

• První období rozvoje dobývání připadá na počátek 16. století, avšak v druhé polovině 16. století nebylo do dolů investováno a řada dolů zanikla. Je pravděpodobné, že v té době došlo k vyčerpání nejbohatších svrchních partií ložiska.

• Na počátku 17. století se hovoří o obnovování starých dolů a do této doby můžeme položit 1. obnovení zájmu o stříbrné doly. Byl sem přiveden kapitál z Německa a došlo ke znovuotevření některých dolů a následně k jejich rozšíření. Záhy však třicetiletá válka (1618 -1648) prakticky přerušila veškeré dobývání.

• Obnovení dobýváni nastalo až na počátku 18. století, kdy získali panství Červený Hrádek Lichtešteinóvé. První polovina 18. století byla dobou rozkvětu dolování. Jenže obsah stříbra v rudě postupně klesal a nedařilo se nacházet nové bohaté rudní polohy a tak byly doly opět opuštěny. Od roku 1714 do roku 1786 se zde vytěžilo celkem 2 631,5 kg a 272 550 kg mědi.

• Zcela ukončena byla těžba v roce 1858, po dalších 100 letech, kdy byly vymazány poslední důlní míry, kterými zde bylo uděleno právo dobývat stříbro.

• Od té doby proběhlo několik průzkumných prací, jejichž cílem bylo nalézt nové bohaté rudní partie, ale žádná z těchto akcí nebyla úspěšná.

Asi vám připadá podivné tvrzení, že ložisko, které bylo opuštěno, protože bylo vydobyto, je za nějaký čas znovu otevřeno. U rudních ložisek to není nic zvláštního, protože to, které partie jsou dobývány je závislé na technologické úrovni získávání kovů z rudy. Jak se technologie vyvíjely tak bylo možno dobývat rudu s nižším obsahem kovu a opětovně otevřít již jednou opuštěné doly.

Vlastní centrum rudního revíru se rozkládá na severním svahu Městského vrchu. Ložisko tvoří systém rudních žil směru severovýchod-jihozápád, který začíná pod stanicí plynovodu a pokračuje na západ až ke státní hranici.

Jako rudní žíla je označována puklina v horském masivu, která je vyplněna rudou, což je směs minerálů z nichž lze získat kovy. Rudy v Krušných horách se označují jako polymetalické, což znamená, že se v nich vyskytuje několik kovových prků najednou. V případě svatokateřinskohórského revíru to jsou měď, stříbro, olovo, zinek a arsén.

V kateřinohorském revíru bylo hornicky ověřeno 22 rudních žil. Z nich byla největší pozornost zaměřena na žílu Mikuláš mocnou 0,2 -1,9 m. Žílovinu tvořila zelenavá křemenem prostoupená drcená rula, křemen, kalcit a fluorit, z rud převládal bomit a chalkopyrit (simíky žéleza a mědi CuFe a Cu5FeS4). Další významnou žilou byla až 1 m mocná žíla Kateřina, v níž převládaly rudy mědi a stříbra.

Ve svatokateřinskohorském rudním revíru je známo celkem 64 štol z nichž u 14 známe jméno.

Nejvýznamějším dolem byl důl Mikuláš (Nikolai). Přesněji se jedná o důl otevřený štolou Mikuláš. Nad úroveň této štoly jsou tři patra chodeb a pod úroveň štoly jsou chodby do hloubky 157 m. Čerpáni vody (aby mohlo být těženo pod úrovní štoly Mikuláš) v minulosti zajišťovalo velké vodní kolo uvnitř štoly, které bylo poháněno vodou z náhonu od Nové Vsi v Horách.

V letech 1936 – 1938 bylo ve štole otevřeno hornické muzeum. Ve štole bylo několik zastávek – čelby, dobývky a komora na vodní kolo se šachtou.

Zajímavostí Mikulášské štoly je např.to, že zde byla v letech 1998 – 2004 hledána „Jantarová komnata“.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (2hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz