Krušnohorská hornická mluva

Hornická řeč patří k nejstarším odborným jazykům; dokládají to již prameny ze 13. století. První glosáře hornického jazyka se objevují na počátku 16. století. Od 17. století byly zveřejněny skutečné slovníky hornického jazyka. V polovině 19. století obsahovala slovní zásoba hornického jazyka pravděpodobné přes 10 000 slov.

V průběhu několika staletí si hornické povolání vytvořilo vlastní jazyk“, kterému nezasvěcený člověk zvenčí bude těžko rozumět. Vedle mnoha odborných pojmů se ujaly i hrubé výrazy z běžné mluvy a obyčejná rčení.

Některé důležité výrazy z hornického jazyka bychom zde chtěli srozumitelně přiblížit i laikovi. Měly by nám umožnit nahlédnout do pracovního světa, který se nám už dávno odcizil.

dolováni – Z rudných ložisek se havířskými technikami oddělují užitečné rudy.

vyhloubit – Výraz Abteufen označuje vrtání resp. tvorbu svislé šachty. Termín – Teufe” je synonymem ke slovu ,Tiefe“, česky hloubka.

aufveldigovat – To je obnoveni starých šachet které se již částečně zbortily (sesypaly). S cílem je znovu obnovit pro důlní činnost.

slepá hornina – Hlušina (taubes Gestein) – nezhodnotitelná hornina. Ta se dopravovala zpět do štoly jako materiál k výplni nebo na vyhovujícím místě vysypána na horní haldy, výsypky.

nafárat – Horník „vjede” do šachty, odebere se na své podzemní pracovní místo. Horník v podzemí nejde ani neběží, ale jede. A to i když např. stoupá po žebříku (fártu).

žebřík/ fárt – Hornický výraz pro žebřík. Hornický žebřík k přestupu z jednoho patra (Sohle) do dalšího. Analogicky se vstup do šachty nazývá „Einfahren”.

firšt – Strop podzemního šachetního prostoru.

hašpl – Vrátek/ rumpál k přepravě rudy, obsluhován tzv. hašplíři (Haspelknechte). Ve středověku ruční ovládáni nebo pro nízké hloubky do 50m.

hunt – Těžební vozík na čtyřech kolech, k transportu rudy a hlušiny.

cáchovna/cechhauz – Budova nad důlním dílem. kde se horníci před nafáráním scházeli k bohoslužbě a kde se nacházely místnosti pro skladováni nářadí (Gezáhe), rudy a materiálu. Dozorce štoly (hutman) bydlel zpravidla v domě, a vše „střežil”.

kavna – Malá dřevěná budova nad šachtou jako ochrana proti povětrnostním vlivům a k ochraně pracovníků před počasím.

kamarád – Jiné slovo pro pracovního kolegu spolupracovníka.

muntloch/ ústí štoly – Ústí štoly na zemském povrchu; často obezděné a opatřené dekorativními prvky.

mettenschicht – Odvozeno od ,mše“(Messe) v kostele, Byla to poslední mše před Vánoci, V tento den se již nepracuje plně, ale po uklízení důlního díla v tichosti proběhne mše, většinou ještě v dole samotném nebo také modlitební cáchovny, je věnována zemřelým v uplynulém roce pří důlních neštěstích a samozřejmé se připije také úspěchy minulého roku. Dnes se tyto tradiční Mettenschichten v mnoha prohlídkových dolech proměnily v turistickou atrakci.

štajgr Dozorce a vedoucí spolupracovník v horním díle, který absolvoval hornickou školu.

štola Podzemní, táhlý, uměle vytvořený dutý prostor / všechna přibližně vodorovná spojení mezi zemským povrchem a nalezištěm.

nadzemí/podzemí Veškeré hornické zařízení nad / pod zemskými povrchem.

vetr/větrování – Hornické označení pro vzduch. Horník rozlišuje „dobrý vetr“. tzn. chladný čerstvý vzduch, a „mdlý vetr“. tzn. spotřebovaný, málo okysličený a zahřátý vzduch. Tzv. „větrování“ se regulují pomocí tzv. „vetršacheť´“.