Revitalizace rašelinišť v okolí Kühnhaide

Byl jsem účastníkem výpravy a vyprávění jak se vlastně revitalizují rašeliniště v německé části Krušných hor, v okolí Kühnhaide.

Jestliže předešlé generace odvodňovaly rašeliniště, aby v nich mohl vzniknout klasický les pro těžbu, tedy se řešilo pouze ekonomické hledisko, tak ta dnešní generace se rozhodla vrátit Krušné hory do původní podoby. Začíná dnešní generace trošku vnímat, že to není jen o penězích, ale uvažuje o naší budoucnosti.

A v místech, kde vedly odvodňovací kanály umístily se přehrázky s určitou důmyslností, aby voda v těchto místech zůstala a obnovila minulý stav zdejší krajiny.

Všechna zdejší voda je totiž pouze ze srážek, není zde žádný přítok.

Revitalizace byla dokončena minulého října. Je s podivem kolik vody bylo schopno se nakumulovat od té doby, když vezmeme v potaz, že loňská zima byla vlastně bez sněhu. Za pár let už budou tato vřesoviště nepřístupná.

Poděkování patří Anitě Hovorkové ze státního podniku Sachsenforst (polesí Marienberg) za parádní výpravu. To jsou ti lidé, o kterých se nikdy nedočtete. A přitom vrací Krušné hory do podoby, která těm horám náleží. Dělají to s poctivou láskou k přírodě. A opravdu to bylo cítit i z toho povídání.

Vývoj vrchovišť v minulosti

Vrchoviště (jako jeden z typů rašelinišť) se v oblasti Krušných hor začala vyvíjet před 9000 lety. V minulých 500 letech byl přirozený vývoj většiny krušnohorských rašelinišť lidskou aktivitou přerušen, především odvodňováním a těžbou rašeliny. Suchá rašelinná tělesa vlivem přístupu kyslíku rychle zvětrávají, rašelina mineralizuje a ztrácí přitom své typické substrátové vlastnosti. Jediná možnost, jak tento proces zastavit, spočívá ve zvýšení hladiny podzemní vody až k povrchu. Jenom tak se mohou vrátit do oblasti rašeliníky, které jsou základem a podmínkou pro tvorbu rašeliny, a tím i pro obnovení růstu rašelinišť.

Která opatření budou realizována a jakým způsobem?

Podmínkou optimálního zadržení vody v rašeliništi je znefunkčnění odvodňovacích příkopů. Z technologických možností provedení budou upřednostňovány především housenkové bagry, které jsou velmi šetrné k podloží. S jejich nasazením je možno ekonomicky výhodně zasypávat odvodňovací příkopy, a to komplexně, částečně nebo bodově formou rašelinné hráze, a nebo nasazením kombinovaných dřevo-rašelinných přehrážek. Tyto stroje jsou z jmenovaného důvodu vybaveny housenkovými pásy o šířce 140 cm. Na místech, která jsou špatně přístupná a nebo citlivá, se bude muset postupovat manuálně.

Proč se rašeliniště revitalizují?

Převážně srážkovou vodou sycená vrchoviště, která jsou charakteristická svou kyselostí, představují v krajině jedinečný biotop pro řadu specializovaných rostlinných a živočišných druhů. Rašeliníky (Sphagnum sp.), brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum) či klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) jsou úzce spojeny s tímto životním prostorem. Současně vytvářejí podmínky pro usídlení specializovaných živočišných druhů jakými jsou žluťásek borůvkový (Colias palaeno), perleťovec severni (Boloria aquilonaris) a nebo lesklice horská (Somatochlora alpestris). Částečně otevřené plochy rašelinišť, s převážně zaskrslými křovinami, jsou navíc jedním z posledních stanovišť silně ohroženého tetřívka obecného v Krušných horách.
Existenčně ohrožená vrchoviště mají, vzhledem ke svému významu pro vzácné druhy živočichů a rostlin, jedinečné postaveni z hlediska ochrany přírody a životního prostředí.