Nakléřovská výšina

Prožil, napsal a nafotil Josef Sedláček

Výška: 704 m n.m.
Katastr: Petrovice
Okres: Ústí nad Labem
Podcelek: Loučenská hornatina
Okrsek: Nakléřovská hornatina
Zajímavosti: zbytky rozhledny
Přístup: neznačená cesta
Výhled: téměř kruhový

Nejvýchodnější sedmistovka Krušných hor se jmenuje Nakléřovská výšina se 704 m n.m. Leží poblíž osady Nakléřov, podle níž dostala jméno, jižně od obce Petrovice. Jde o nezalesněné návrší porostlé nízkými dřevinami a loukami. V těsné blízkosti se nachází Nakléřovský průsmyk ve výšce 680 m n.m. Na vrcholu hory najdeme poblíž telekomunikačního stožáru zbytky kamenné rozhledny porostlé křovisky.

Nakléřovským průsmykem vede silnice mezi obcemi Telnice a Petrovice. Sedlo je považováno za hranici mezi Krušnými horami a Děčínskou vrchovinou, avšak oficiální hranice vede kolem obcí Libouchec a Tisá. Již v dávných dobách procházela přes průsmyk obchodní, tzv. srbská stezka, jež byla v těchto místech dost strmá a úzká. V některých úsecích se museli formani složitě vyhýbat s protijedoucími povozy. Dne 30. srpna 1813 tudy prošla vojska pruského generála Ewalda von Kleista, s jehož pomocí byla ten den poražena armáda Napoleona Bonaparte v bitvě u Chlumce. Sám generál za své zásluhy obdržel šlechtický přídomek von Nollendorf, čili z Nakléřova.

Ke 100. výročí Napoleonské bitvy se ústecký turistický spolek Gebirgsverein rozhodl postavit rozhlednu. Místo pro ni bylo vybráno na Nakléřovské výšině. Navrhl ji ústecký architekt Emil Hanke a během pěti měsíců vybudovala firma Karla Wágnera z Varvažova. Dostala jméno Císařská rozhledna po rakouském císaři Karlovi. V roce 1923 byla rozhledna přejmenována na Karl Weiss Warte po předsedovi horského turistického spolku Karlu Weissovi. V roce 1938 se do návštěvní knihy zapsal poslední český turista. Rozhledna se zřítila za prudké větrné bouře dne 29. ledna 1944, když už byla ve špatném technickém stavu. Německé úřady měly v plánu po válečném vítězství Německa postavit novou věž, k čemuž však již nedošlo. Místo toho byly trosky rozhledny rozebrány většinou jako stavební materiál místními obyvateli. Dodnes lze na jejím místě nalézt kamenné pozůstatky.

Výhled z holého vrcholu je téměř kruhový a daleký. Na severu se rozkládá osada Nakléřov a návrší Výhledy. Východním směrem je vidět část Děčínské vrchoviny s Tiskými stěnami, Sněžníkem a Růžovským vrchem. O mnoho dále se tyčí kužely Lužický hor, za nimiž se táhne Ještědský hřeben i s jeho vládcem. Za vynikající viditelnosti lze pozorovat i pásmo Jizerských hor. Jižnímu pohledu dominují vrcholy Českého středohoří. Poznat lze Sedlo, Bukovou horu, Kletečnou, Milešovku, Pařez či západněji Bořeň. Lze také vidět údolí Labe a kolem něj město Ústí. Na západě se táhne hradba Krušných hor.

Přístup na vrchol je jednoduchý. Z Nakléřovského průsmyku vede pohodlná polní cesta, sjízdná na horském kole, s převýšením 24 metrů.