Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

09. prosince 2008   Přírodní parky  

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 986 x přečteno

Přírodní park Zlatý Kopec

Zlatý Kopec v současnosti spadá pod Boží Dar a představuje oblíbený turistický cíl, který Krušné horyovšem není přístupný autem, protože v roce 1995 bylo okolí Zlatého kopce vyhlášeno za přírodní park se zachovalými porosty smrků i relikty starých bučin. Údolí Zlatého potoka, sevřené na jihu o 250 metrů vyšším Tetřevím vrchem a na severu o 200 m vyšším Kaffenbergem, má přitom výrazně mírnější klima než okolní náhorní pláně. O spojení do Saska se dnes starají dva turistické hraniční přechody – jeden je v Českém Mlýně, druhý, vzdálenější, na Rozhraní.

V 16. století byl Zlatý Kopec významným střediskem dolování cínových a v menší míře i železných, měděných a stříbrných rud, později – zhruba od roku 1860 se zde těžily i rudy zinku a před druhou světovou válkou a krátce po ní (do 50. let) zde probíhala těžba uranových rud. Náplavy Zlatého potoka poskytly v minulosti i pár zrnek zlata, odkud zřejmě pochází i jeho název. Hlavní centra dolování ležela jednak na levém břehu Zlatého potoka podél jeho přítoku zvaného Hrazený potok, jednak na pravém břehu ve svahu Kaffenbergu. Zbytky po dolování jsou na obou místech dodnes dobře patrné a zvláště vstupní portály štol Dreikönig a Kohlreuter patřily donedávna k nejzachovalejším v této části Krušných hor.

S dolováním na Zlatém Kopci je spojena osobnost Jana Tadeáše Peithnera z Lichtenfelsu, rodáka z Božího Daru (8. dubna 1727) a významného montanisty, který v roce 1762 vypracoval plán na zřízení první báňské akademie v Rakousku a zavedení pravidelného studia báňských věd a který byl nejprve profesorem těchto věd na univerzitě v Praze a od roku 1772 v Banské Štiavnici. Je pravděpodobné, že část svých báňských znalostí získal Peithner právě na Zlatém Kopci, kde jeho dědeček Johann Christian Peithner měl v nájmu jeden z dolů, popřípadě v Jáchymově, kde jeho bratr Václav pracoval jako vrchní důlní správce. Jan Tadeáš Peithner se nepochybně o dolování na Zlatém Kopci zajímal a sám dal podnět k zahájení prací na dole „Am neuen Weg“.

Před druhou světovou válkou byl Zlatý Kopec součástí obce Rýžovna (Seifen) a žilo zde kolem 350 obyvatel v 41 domech. V polovině 30. let zde působily 4 hostince (např. přímo v osadě hostinec Stieler, který poskytoval ubytování v 6 pokojích), dva obchody se smíšeným zbožím, tři obchody se dřívím, tři trafiky a důl Gustav provozovaný stejnojmenným těžařstvem. Ke Zlatému Kopci patřila i samota Český Mlýn ležící přímo na hranici se Saskem.

Český mlýn (Böhmische Mühle na rozdíl od Deutsche Mühle umístěného na druhé straně hranice) je zobrazen již na mapě vzniklé při 1. vojenském (josefském) mapování (1764-1768 s úpravou v letech 1780-1783), před druhou světovou válkou v něm byl hostinec. V těchto místech, přímo na české straně hranice, stával rovněž hostinec „Zur Patscherei“. Obě tyto restaurace byly strženy v 50. letech stejně jako většina dalších domů. Dodnes však několik původních domů stojí a kromě dřívější zástavby se objevily i rekreační novostavby.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Odpovědi


+ 1 = 7




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.