Přírodní památka Přebuzské vřesoviště

Bývalé vrchoviště na severozápadním okraji obce Přebuz, západně od říčky Rolavy v Přebuzské hornatině. Něco o Přebuzi se můžete dočíst ve článcích Přebuz, nejmenší české město a jeho okolí či Dům v Přebuzi .

Katastrální území: Přebuz, Rolava
Nadmořská výška: 877 – 904 m
Výměra: 89,78 ha
Vyhlášeno: 1992

Komplex polopřirozených biotopů, refugium vzácných druhů rostlin a živočichů.
Geologie: Území přírodní památky leží v kotlinovitě rozšířeném údolí Rolavy v Přebuzské hornatině. Horninové podloží rozsáhlého vrchoviště je až 3 metry mocná nadložní vrstva rašeliny vrchovištního typu nasedající na granit a zčásti i na přítomné svahové sedimenty byla v minulosti z větší části vytěžena až na podloží. Ve střední a jižní části vřesoviště se nacházejí vodou neovlivněné vyvýšeniny. Deprese po těžbě rašeliny v západní části vřesoviště jsou podmáčené, místy zatopené. Pokryv zbytku neodtěžených ložisek rašeliny zaujímá organozem typická s glejem organozemním. Ve vytěžených a zatopených prostorech probíhá postupná obnova půd. Okolo vrchoviště se na svahovinách žul vytvořily podzoly.

Květena: Na vytěženém vrchovišti vznikla mozaika velmi různorodých mikrobiotopů osídlených společenstvy v různém stádiu sukcese. Jsou zde až několikametrové pilíře neodtěžené rašeliny s bohatými vřesovišti, na nichž roste borůvka bažinná a především bříza trpasličí ve své nejzápadnější lokalitě v České republice. Až na minerálním podloží obnažené plochy plavuň vidlačka, zvodnělé příkopy s rašeliníky doprovází rosnatka okrouhlistá. Na trvale zaplavených místech podél Rolavy roste vzácně zdrojovka potoční. Smilkové louky na okraji přírodní památky zdobí prha arnika, prstnatec listenatý a nenápadná kapradinka měsíční.

Zvířena: Druhová skladba živočichů v území přírodní památky je podmíněna pestrou mozaikou biotopů. Z doložených druhů bezobratlých, zasluhují pozornost střevlíci a ploštička. Na původní rašelinná stanoviště s břízou zakrslou se váže výskyt vzácného nosatce. Z ostatních živočichů byl na lokalitě zjištěn čolek horský či ještěrka. Pro ptačí faunu otevřených rašelinných luk jsou charakteristickými druhy tetřívek obecný, bekasina otavní a linduška luční. Z běžných druhů savců zde žije např. jelen lesní, norník rudý a hraboš mokřadní.

Využití: Území není zemědělsky využíváno. Díky odlehlosti a nepatrnému osídlení okolí nepatří mezi ohrožené lokality.

Poznámka: Objev rud barevných kovů v okolí a jejich těžba ( Přebuz, Jelení, Stříbrná) vedl k osídlení tohoto prostoru a změnám horského pralesa na zemědělské půdy, zastavěné plochy a posléze i k těžbě rašeliny pro otop.