Cínový důl Sauersack u Rolavy

Zbytky areálu na zpracování cínu ↓

čerpací stanice pod hrází rybníka ↓

Uměle vytvořený rybník sloužící pro potřeby dolu ↓
Zhruba na půli cesty mezi Rolavou a bývalou Jelení , na hranici přírodní rezervace Velký močál najdeme tento bývalý cínový důl.

Počátky dobývání cínu se v této oblasti datují již do poloviny 16. století., ale až Němci za 2. světové války zde rozjeli těžbu a zpracování rudy opravdu ve velkém (i právě za pomoci zajatců).

Roku 1939 vznikl záměr vybudovat zde závod na zpracován cínové rudy. Strojní část byla dokončena v září roku 1942 a v ostrém byl provozu od února 1943. V nepřetržitém chodu zpracovávala téměř 9,5 tuny rudniny za hodinu a dávala cínový koncentrát o kovnatosti kolem 43%.

Současně s výstavbou továrny začal v jejím bezprostředním okolí vyrůstat rovněž zajatecký tábor. Zpočátku zbudované ubikace sloužily jako kanceláře a ubytovny pro pracující dělníky, postupem času začaly být zaplňovány válečnými zajatci. A to odděleně ve dvou částech – zvlášť pro francouzské a zvlášť pro ruské zajatce. V r. 1941 zde bylo nuceně nasazeno přes 300 zajatců.

S blížící se frontou došlo k útěku dozorců a tím pádem o něco později i zajatců, důl byl nejprve zajištěn Američany a později Rusy (vedla zde demarkační linie). O kvapnosti útěků vypovídají, mimo svědků, i dosud plné násypky.

V květnu 1945 převzal správu dolu národní podnik Rudné doly Příbram. Těžba se zde však již nerozeběhla. Po několika odborných prohlídkách bylo rozhodnuto – pro nerentabilitu těžby – důl uzavřít a nechat zatopit. Od začátku roku 1946 do podzimu následujícího roku probíhaly tedy v dole i na povrchu demontážní práce.

Nejpůsobivějším pozůstatkem z této doby je holý železobetonový skelet ukrytý v lese, který můžeme navštívit, opuštěné objekty jsou volně přístupné.