Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

04. března 2011 Přírodní parky

Oblasti: | Komentáře: 2 | 1 453 x přečteno

Přírodní park Halštrov

Halštrov Vyhlášen ONV Cheb v roce 1984.

Přírodní park zaujímá rozlohu 4 300 ha v Ašském výběžku při hranici se SRN. Území parku náleží převážně k Hazlovské pahorkatině a v severní části k Ašské vrchovině. Horninový podklad je v jižní části tvořen hlavně biotitickými žulami, v severní části převážně fylity. Vernéřovské doly jsou nalezištěm amblygonitu (jinak je v Evropě je znám pouze z Portugalska a Uralu), Goethova skalka je malebným výchozem vypreparovaného ašského křemenného valu, U cihelny je naleziště minerálu egeranu a nedaleko Hazlova ložisko wolastonitu. Hazlovská pahorkatina je členitá kerná pahorkatina.

Její povrch je většinou holorovina ve střední nadmořské výšce 551 m, nejvyšším bodem je Záhor (744,1 m n. m.). Hájská vrchovina má členitější georeliéf s kupovitými vrchy a rozvodními hřbety se zbytky holoroviny ve výškách 585-735 m n. m. Hluboká rozevřená údolí Bílého Halštrova a jeho přítoku sledují zlomové linie na hranicích ker.

Nejvyšším bodem parku je vrch Háj (757,6 m n. m.) u Aše. Centrální částí parku je Halštrovský les s prameništěm Bílého Halštrova (Weisse Elster), který protéká středem území a u Doubravy opouští ČR. Na Bílém Halštrovu leží vodárenská nádrž Halštrov.

Zajímavostí parku je rozvodí několika toků u státní hranice severně od Hazlova. Nebeský potok (Plesná), Sázek, Hazlovský potok a Bílý Halštrov pramení nedaleko od sebe a odtékají každý jiným směrem.

Vetší část území přírodního parku je zalesněna. Převládají sice smrkové monokultury, ale s příměsemi modřínů, javorů, dubů a buků. Na svazích pastvin rostou březové háje, v nivách vodních toků místy podmáčené olšiny. Převážná část lesů je zařazena do kategorie zvláštního určení.

Fytogeograficky se území rozkládá v mezofytiku, ve fytogeografickém okrese Halštrovské hory. V parku žije ochuzená hercynská fauna předhůří.

V říčce Bílý Halštrov a jejích přítocích prosperovaly početné populace perlorodky. V 19. století vznikl v blízkém saském městě Adorf dokonce perleťářský průmysl a velmi známé byly tzv. elsterské perly. Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) žila také v horní části toku Bílého Halštrova, tedy na českém území (historické prameny uvádějí výskyt u Doubravy a Dolních Pasek). V 1. polovině 20. století odtud zcela vymizela. Nepatrné zbytky ještě přežívají ve dvou přítocích na saské straně povodí Bílého Halštrova. V české části povodí se dosud daří rakovi říčnímu (Astacus astacus) a mihuli potoční (Lampetra planeri). Park je jediným místem na Ašsku, kde trvale hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus).

Zemědělské usedlosti jsou rozptýleny v krajině, ale jen ojediněle se zachovaly v původní podobě. Víceméně historický krajinný ráz je ve zdejším přírodním parku dochován díky trvale extenzivnímu zemědělství, převážně zaměřenému na pastvinářství.

Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko

Chráněná území ČR XI.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz