Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

04. března 2011   Přírodní parky  

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 506 x přečteno

Přírodní rezervace Děvín

Děvín Údolní niva a levý svah údolí Lužního potoka mezi osadou Děvín a národní přírodní rezervací Soos, asi 1,1 km západně od obce Milhostov v Chebské pánvi.

Nadmořská výška:438-445 m

Katastrální území: Děvín, Milhostov, Nová Ves

Vyhlášeno: 1990, novelizováno 1998

Posláním přírodní rezervace je ochrana a zachování části jednoho z posledních přirozených vodních toků v území Chebské pánve. Území s mnoha vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů je cenným biocentrem a genofondovou plochou místního regionu.

Geologie

V údolní nivě Ložního potoka se nacházejí až za 3 m mocná ložiska rašeliny, s mofetami a minerálními prameny.

Tok Lužního potoka lemuje glej typický (organozemní)
a organozem typická (glejová). V okrajových polohách navazuje rašelinná varieta podzolu.

Květena:

Značnou část jádra přírodní rezervace pokrývají druhotné mokřadní olšiny které jsou vlivem značného zamokření téměř přerůstány společenstvy bažinných vrbin (svaz Salicion cinereae). Indikačními druhy těchto porostu jsou např. vrba ušatá (Salix aurita), krušina olšová (Frangula alnus), zábělník bahenní (Comarum palustre), vrbina obecná (Lysmachia vulgaris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), smldník bahenní (Peucedanum palustre), violka bahenní (Viola palustris) a další. Jedná se zřejmě o sukcesní vývoj, nahrazující níže popsaný vegetační typ, který najdeme na prosvětleném prameništím rašeliništi a lze v něm specifikovat dvě základní, navzájem se prostupující varianty. Větší část představují ostřicomechová společenstva svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, s řadou ohrozených druhů v indikační skupině. Patří k ní ostřice prosová (Carex panicea), o. zobánkatá (C. rostrata), ostřice ježatá (Carex echinata), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), violka bahennú suchopýr úzko-listy (Eriophorum angustifolium) a s. pochvatý (E. vagina-tum) a různé druhy rašeliníku (Sphagnum papillosum, S. nemoreum, S. teres). Fragmentárně jsou vyvinuty porosty svazu Rhynchosporion albae, kde popsanou kombinaci obohacují hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), bařicka bahenní (Triglochin palustre) a v tůňkách také bublinatka menší (Utricularia minor) a b. bledožlutá (U. ochroleuca). Většinu světlomilných rašeliništních druhů ohrožuje síření bezkolence modrého, které patrné souvisí s sířením dřevin. Temi jsou v tomto případé borovice lesní (Pinus sylvestris), krušina olšová a bříza pýřitá (Betula pubescens). Mykologickou raritou nadregionálního významu je muchomůrka olšová (Amanita friabilis).

Zvířena

Na území přírodní rezervace dosud žije početná populace raka říčního (Astacus astacus). Z ostatních druhů skokan ostronosý (Rana arvalis), rosnička zelená (Hyla arborea), zelení skokani, čolek horský (Triturus alpestris),č. obecný (T. vulgarís), bekasina otavní (Gallinago gallinago), moták pochop (Circus aeruginosus), bramborniček hnědý (Saxicola rubetra) a linduska luční (Anthus pratensis).

Lesnictví

Porost podél vodního toku je složen z olše, borovice a břízy ve věkovém rozpětí 43-63 let. Vzhledem k tomu, ze jde o lesy zvláštního určen, není plánována těžba s výjimkou těžby kalamitní.

Využití

Území přírodní rezervace není hospodářsky využíváno. V některých částech dochází k nástupu neofytního celíku kanadského (Solidago canadiensis) a k náletu olšových porostů. Vodní příkop na západní straně chráněného území zarůstá ruderální vegetací. Podle schváleného plánu péče je třeba sledovat především rozšíření náletů dřevin na rašeliništích a v případě potřeby je odstranit.

Poznámka

Na chráněném území se projevil způsob hospodaření na přilehlých plochách. V letech 1981-1985 probíhalo v Chebské pánvi rozsáhlé odvodnění zemědělských pozemků a koryto Lužního potoka bylo v úseku od Velkého Luhu po silnici Nová Ves — Děvín vydlážděno. Později byl na základě požadavku státní ochrany přírody úsek okolo chráněně-ho území z odvodněni vypuštěn, vodní tok byl ponechán v původním stavu a kolem chráněného území bylo odvodnění zemědělských pozemků svedeno do záchytného příkopu. Poměrné blízko chráněného území lezl ložiska kvalitních kameninových žáruvzdorných a pórovinových jílů. Ukončení těžby by mělo nastat v prvních letech 21. století. Území přírodní rezervace bylo a je ohrožováno odpadními vodami z těžby jílů, které jsou z části odváděny do Lužního potoka. Ke zmírnění tohoto ohrožení slouží usazovací vodní nádrž u Nově Vsi. zhruba 3 km proti proudu potoka nad rezervaci.

Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko

Chráněná území ČR XI.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Odpovědi


× 7 = 56




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.