Národní přírodní rezervace Pluhův bor

Lesní porosty na vrcholu jižním svahu severovýchodního pokračování Vlčího hřbetu odděleného průlomovým úsekem Pramenského potoka mezi Prameny a Mnichovem v Hornoslavkovské vrchovině.

Katastrální území: Louka u Mariánských Lázní

Nadmořská výška: 662 – 776 m.n.m

Výměra: 87,23 ha

Vyhlášeno: 1969

Hadcový bor přirozeného charakteru s řadou skalních výchozů.

Geologie

Národní přírodní rezervace leží na serpentinitech (hadcích). Ty jsou tvořeny téměř černozelenou celistvou horninou s převládajícím antigoritem s četnými tenkými žilkami serpentinového azbestu-chrysotilu. Běžnou součásti jsou až 1 cm veliká zrna ensuitit-bronzitová a lupenitý Mg-chlorit, u okraje rezervace jsou četné polohy se zeleným stébelnatým aktinolitem a tremolitem. Hojnou akcesorií je černý magnetit, buď ve formě nepravidelných zrn nebo drobných osmistěnů. Pukliny nevelkých mocností jsou sekundárně vyplněny černohnědým opálem, méně mnohde mastkem. Na větší části rozlohy výsuvných stanovišť se vyvinuly asociace kyselé kambizemě typické s kambizemí dystrickou. Výchozy hadcových skalek pokrývají kambizemní rankery s kambizemí rankerovou a okrajově, v menší míře i litozemě. V zamokřených polohách pramenišť leží kambické gleje, místy rašelinné až zbahnělé variety typických glejů.

Květena

Rezervace chrání rozsáhlý hadcový bor (Asplenio cuneifolii-Pinetum) přirozeného charakteru s přimíšeným smrkem a řadou drobných skalních výchozů. V podrostu boru jsou zastoupeny vzácnější subatlantské druhy preferující hadcové podloží, např. vřesovec pleťový (Erica herbacea), zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus) a hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus). Vzácné, zejména na okrajích cest, roste ostružiník skalní (Rubus saxatilis). Skalky hostí plejádu vzácných druhů hadcových kapradin mezi nimi sleziník hadcový.

Zvířena

Rozsáhlé lesnaté území je po zoologické stránce dosud nedokonale prozkoumáno. Byly zde zaznamenány všechny naše běžné druhy lesních živočichů, z obojživelníků skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo) a z plazů zmije obecná (Vipera berus) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Za zmínku stojí pravidelný pobyt čápa černého (Ciconia nigra), datla černého (Dryocopus martius), jestřába lesního (Accipiter gentilis) a krahujce obecného (A. nisus) a velkou raritou je několikeré pozorování dudka chocholatého (Upupa epops) v hnízdní době. Pravidelně zde pobývá rys ostrovid.

Lesnictví

Převazuje starý hadcový bor, část porostů je mladší, jedná se o stejnověkou výsadbu z původního genofondu. Zbytky kulturních smrkových porostů budou postupně převedeny na bory, smrk bude zachován pouze na podmáčených místech.

Využití

Vyřezává se nepůvodní nálet smrku, což zlepšuje světelné a chemické podmínky unikátní flóry na skalkách.

Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko

Chráněná území ČR XI.