Přírodní památka Hořečková louka na Pile

Vlhké louky na jižním okraji obce Pila na severně ukloněných svazích na levém břehu lomnického potoka.

Katastrální území: Pila

Nadmořská výška: 544 – 552 m.n.m

Výměra: 1,54 ha

Vyhlášeno: 2004

Floristicky bohatá společenstva střídavě vlhkých bezkolencových luk, pcháčových luk a drobných slatinišť s řadou zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Lokalita je vyjímečná bohatým výskytem hořečku drsného Sturmova.

Geologie

Podloží je budováno téměř výhradně biotitickými granity a porfyry karlovarského plutonu, blízkost Doupovských hor se projevuje podpovrchovým vlivem vulkanických hornin. Z půd se v podmáčených částech území vyvinul organozemni glej s typickým pseudoglejem, v jejich o kolt pak kyselá kambizem typická i kambizem pseudoglejová.

Květena

Na lokalitě se zachovala druhově velmi bohatá vegetace střídavě vlhkých bezkolencových luk (svaz Molinion) obohacená o subtermofilní druhy a druhy krátkostébelných pastvin (svaz Violion caninae). Na místech s trvale vyšší hladinou podzemní vody se uplatňujícím kostébelné ostřicovo-mechové slatinné trávníky (asociace Caricetum goodenowii) nebo vlhké pcháčové louky (svaz Calthion). V bezkolencových loukách dominují ostřice stinná (Carex umbrosa), krvatec toten (Sanguisorba officinalis), mochna nátržník (Potentilla erecta), roztroušeny jsou druhy jako toli-je bahenní (Parnasia palustris), ocún jesenní (Colchicum au-tumnale), smilka tuhá (Nardus stricta), jitrocel kopinaty (Plantago lanceolata), trojzubec poléhavý (Sieglingia decumbens), ale i některé subtermofilní druhy jako je pcháč bezlodyzný (Cirsium acaule) nebo smělek jehlancovitý. Poměrně častý je i hořeček drsný sturmův, který počátkem září rozkvétá v počtu až 500 jedinců.

Zvířena

v území se vyskytuje hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia), lokalita je součástí jeho metapopulace po obvodu Pilského lesa. Z dalších druhů motýlů na lokalitě potkáme otakárka fenyklového (Papilio machaon), batolce duhového (Apatura iris) nebo babočku osikovou (Nymphalis antiopa). Poměrně bohatou herpetofaunu tvoří ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka hladká (Coronella austriaca) a zmije obecná (Vipera berus).

Využití

Do počátku 90.let byla lokalita využívána k soukromé pastvě koz a ovcí. Obdobné, stejně hodnotné lokality v sousedství byly ve stejné době zalesněny. V letech 1991—94 nebyla lokalita udržována a populace klíčových druhů se tak dostaly na minimum. Od roku 1995 je v území správou CHKO Slavkovský les zajišťováno pravidelné kosení a od roku 2000 i extenzivní pastva ovcí.

V letech 2000-2003 byly na ploše vymezeny experimentální plochy pro zjištění vlivu pastvy a koseni na vegetaci.

Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko

Chráněná území ČR XI.