Křimovská přehrada

Víme, čím je atypická tato přehrada? Oproti ostatním je obráceně klenutá. I toto se v článku dozvíte.

VD Křimov leží stejně jako Kamenička 8 km severozápadně od Chomutova ale v protilehlém údolí Křimovského potoka. Ten pramení severovýchodně od Hory Svatého Šebestiána ve výšce 826 m n. m. a ústí do Chomutovky 1 km pod hrází. V době nedostatku vody, především v 80. letech minulého století, byly průtoky v Křimovském potoce nadlepšovány přečerpáváním vody z Prunéřovského potoka čerpací stanicí Celná. Dnes je však již zakonzervovaná a mimo provoz. Křimov je VD, jehož vody odtékají Chomutovkou do řeky , a tudíž je i součástí jejího povodí.

Jeho účelem je, ve spolupráci s historickou nádrží Kamenička, napájet úpravnu vody Třetí mlýn pro zásobování obyvatel Chomutova pitnou vodou. I po výstavbě nádrže Přísečnice je tato úpravna v části Chomutova z tlakových důvodů ve vodovodní síti nezastupitelná.

Celý proces přípravy výstavby přehrady probíhající počátkem 50. let 20. století bylo nutno urychlit, protože Chomutovu v té době chyběla voda. Kamenička již nestačila pokrývat potřeby rychle se rozvíjejícího města a průmyslu.

Stavební práce byly zahájeny již v roce 1953. V roce 1955 byla hráz z úsporných důvodů přeprojektována do dnešní podoby, tj. snížena o 12 m proti původnímu projektu.

Hráz VD je tak dnes vysoká jen 48 m nad základem, který byl oproti „velké“ variantě prohlouben o 1,5 m. Délka hráze je 201 m v koruně na kótě 569 m n. m., při šířce hráze v koruně 4 m a u paty hráze 32,7 m. Objem hráze je 101 000 m3 betonu a vytvořená nádrž má celkový objem 1,48 mil. m3, při zatopené ploše 10,4 ha.

K naplnění nádrže došlo v srpnu 1958 a 1. listopadu 1959 proběhla kolaudace stavby.

Hráz je betonová, tížná, s obloukem po vodě na levé straně. Právě toto „klenutí“, vyvolané nepříznivou geologií na levém svahu údolí, patří k zajímavostem přehrady.

Hráz je dilatačními spárami rozdělena na 16 bloků šířky 9-15 m. Dilatační spáry jsou těsněny železobetonovým dotlačeným klínem s gumovým pásem a zabezpečeny 1 mm silným ocelovým plechem. V podélném směru prochází hrází v horní části revizní a v dolní části injekční štola. Obě jsou propojeny točitým schodištěm. Z injekční štoly vedou dvě odbočky po směru toku: v jedné je osazeno měření sledující chování přehrady, na druhou navazuje objekt spodních výpustí. Injekční clona pod hrází dosahuje v průměru hloubky 30 m.

Spodní výpusti průměru 800 mm jsou zabetonovány přímo v bloku č. 12. Vtok do spodních výpustí lze zahradit tabulovými uzávěry ovládanými z domku uzávěrů na koruně hráze. Korunový nehrazený bezpečnostní přeliv o dvou polích šířky 2 x 12,9 m je součástí bloků č. 11 a 13. Maximální kapacita přelivu je 45 m3/s. Na přelivy a objekt spodních výpustí navazuje v podhrází mohutný betonový vývar nálevkovitého tvaru přecházející do odpadního koryta. Odběrné zařízení pro úpravnu vody je umístěno v bloku č. 14. Tvoří jej dvojice navzájem propojených potrubí průměru 400 mm, která v horní části přecházejí do průměru 200 mm s třemi úrovněmi odběrů vody z nádrže. Vtoky se ovládají ručně z domku odběrů na koruně hráze, stojícího vlevo od strojovny uzávěrů.

Pravou horní částí povodí prochází v oblasti obce Křimov mezinárodní silnice 1/7, která se v současné době překládá mimo vlastní povodí Křimovského potoka tak, aby provoz na ní nemohl způsobit problémy s kvalitou vody v nádrži. Podél téměř celé nádrže vede frekventovaná turistická trasa z údolí Chomutovky směrem k železniční zastávce Křimov a dále na hřeben hor.

Vlastní nádrž, stejně jako většina ostatních je pro veřejnost nepřístupná. Křimovský potok nad přehradou vytváří místy divoký skalní kaňon.

Na pravém břehu nad nádraží vede železniční trať Chomutov – Vejprty, ze které se při výstavbě přehrady pomocí nově zbudované vlečky dopravovala většina materiálu ke kabelovému jeřábu překlenujícímu celé údolí.

Zdroj: Povodí Ohře státní podnik