Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

04. listopadu 2013 Zajímavosti

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 457 x přečteno

Bude Chomutovská část Krušných hor klidovou zónou pro lidi, nebo větrným Klondajkem pro několik vyvolených?

Ještě trochu jinak je to v Kryštofových Hamrech. Kryštofovy Hamry získaly historickým vývojem rozsáhlá katastrální území po zaniklých obcích Přísečnice a Rusová, které musely ustoupit stavbě Přísečnické přehrady. Problém je v tom, že Kryštofovy Hamry na svých katastrech nechaly postavit farmu stejného jména, která sice je bezpečně vzdálena obydlím obce, ale je nacpána na pouhý kilometr k Nové vísce u Domašína a na dva kilometry k Volyni. Bohužel tyto obce leží ve směru převažujících západních a severních větrů a těmito větry jsou k nim unášeny hlukové imise. A zatímco si Kryštofovy Hamry užívají vydojené peníze za strpěné VtE, ti, kdož opravdu trpí jsou občané Volyně a Nové vísky u Domašína, aniž by z toho cokoliv měli.

Obchodní způsoby firmy APB Plzeň jsou rovněž neprůhledné a pro lidi kteří se detailněji nezajímají jsou naprosto matoucí. Jeden příklad za všechny:

Investiční záměr projednává a miliony na všechny světové strany slibuje Pavel Březina, prokurista firmy APB Plzeň a.s. Stavbu však provede a větrníky by měla dále provozovat firma jeho bratra, Petr Březina APB Plzeň. APB jako APB, mohl by si kdekdo říci, ale to by byla chyba. Jde o dvě různé firmy o dvě různé, podnikající, právnické osoby. Firma APB a.s. je sice akciovka se základním jměním 2mil.kč, ale jejím jediným zaměstnancem je Pavel Březina, majetkem firmy je kancelář v Plzni, terénní Mercedes a mobilní telefon. Jinými slovy, APB Plzeň a.s. sice po vsích slibuje hory doly, ale fakticky téměř nic nevlastní. Nemusí se stát vůbec nic, pokud firma APB Plzeň a.s. dostojí svým závazkům ve smlouvách, může vše běžet tak, jak je ujednáno. Může se ale stát, že ve chvíli, kdy firma Petr Březina APB Plzeň roztočí větrníky, naslibované miliony nikomu nemusí dát, protože na smlouvách je slíbila jiná firma a na té si toho věřitelé příliš nevezmou.

Nechci tvrdit, že od prvopočátku je celý záměr prováděn s úmyslem všechny podvést, ale způsob jakým bratři Březinové postupují  takové domněnky podporuje. Možná že způsob počínání firem APB má i jiný důvod, pan Březina Pavel ho ale nikdy nevysvětlil a ostatní, dotčení jeho osobním vyjednáváním, mlčí.

Ještě taková perlička, jak to APB koulí se všemi svými obchodními partnery, město Chomutov nevyjímaje.

Firma APB získala před nedávnem v Chomutově zakázku na demolici dosloužilého Zimního stadionu. Stadion zbourala a ten teď leží rozemletý na dvou gigantických haldách v Křimově s tím, že materiál bude použit při výstavbě větrného parku. Firma takto zkouší hned na několikrát ušetřit. Vsadím se, že ve smlouvě na demolici ZS bylo i ustanovení, podle kterého měla APB vzniklou suť řízeně skládkovat a taky za to pochopitelně platit.  Použití této suti na stavbě větrného parku přitom není přípustné,  v EIA VPCH i ostatních parků je striktní příkaz, že pro výstavbu budou použity autochtonní (původní) materiály z místa staveb VTE.

Není také jisté, jak chce APB celý podnik financovat, to samozřejmě firma veřejně neříká. Stavba Větrného parku Chomutov a ostatních farem jejichž projekty APB vlastní si vyžádá náklady v řádech miliard korun. Vlastní prostředky na to firma nemá ani náhodou a banky se do těchto projektů, kde už byla několikrát snížena výkupní cena jimi vyprodukované elektřiny, taky dvakrát nehrnou. Pokud už svolí, chtějí spolufinancování v minimální výši 30%, dnes už spíše 50%. Kde tyto peníze APB vezme? Nemůže se nevetřít myšlenka, že tento projekt není ani tak na primární výdělek a už vůbec ne ke zlepšení zdejšího životního prostředí, ale spíše v něm tiší společníci potřebují vyprat špinavé peníze.

e) Co je vlastně VPCH?

To dnes nikdo pořádně neví. APB spoléhá na tzv. salámování projektu, to znamená, rozdělení do částí, ve kterých pak, především v doplňkových expertních posudcích EIA, dopadá posuzování vlivů samozřejmě lépe než posudek na několik desítek strojů najednou. V tomto je APB nedostižná. Rozdrobila projekt VPCH do dílčích etap, kde se celkové počty VtE i počty etap pružně mění, takže dnes nikdo nedokáže zodpovědně říci kolik toho firma chce doopravdy postavit. Jednou jsou výše vyjmenované ostatní farmy součástí VPCH, jindy, když se to nehodí, zase ne. APB se tímto do procesu schvalování, územního a stavebního řízení podařilo vnést takový chaos, že dnes se už nikdo v projektu nedokáže přesně orientovat, dokonce ani ona sama, což opakovaně ukazuje svou bezradností a trapným mlčením na kladené otázky při veřejných projednáváních Územních a stavebních řízení jednotlivých etap VPCH. Stavební úřad Chomutov ani Krajský úřad v Ústí nad Labem nevynikají v přílišné aktivitě zkoumat správnost a zákonnost postupu APB. Stavební úřad Chomutov má dokonce takovou taktiku dle níž námitky aktivistů z Občanského sdružení Krušno zamítne s tím, že k nim nemusí přihlížet ale obratem je použije jako svoje, protože většina námitek souvisí s činností a věcmi, které by měl zjišťovat on sám

Ve zjišťovacím řízení EIA na Větrný park Chomutov, je 83ks odsouhlasených strojů. Firma však má ve svém portfoliu ještě farmu Kryštofovy Hamry (38ks),Kryštofovy Hamry-Výsluní (29ks), Výsluní(9ks), Horu svatého Šebestiána-Křimov (34ks) a Blatno (5ks). Mimo to, ještě nebyly definitivně ukončeny zjišťovací řízení EIA na samostatné farmy Hora svatého Šebestána (23ks) a Křimov (23ks). V dodnes představených čtyřech etapách VPCH bylo doposud jen 14 strojů VtE. Kde je těch zbývajících 69? Pavel Březina se na jednom zasedání zastupitelů města Výsluní pokoušel všem namluvit, že je to, co se týče VPCH všechno, zapomněl ale při tom na to, že jak on, tak ing. Bořík (hlavní projektant firmy Area Group, která pro APB projektuje větrné parky) už Výsluní opakovaně vyhrožovali  5 a 6 etapou VPCH, o které už předem tvrdili, že bude v souladu s Územním plánem (ÚP) města Výsluní.  Výsluní ale ve svém současném ÚP nic takového nemá, a v tom, který se v současné době zpracovává, se už s plochami pro výstavbu VtE vůbec nepočítá.

f) Kolik je těch ostatních?

Jednoduše ještě mnoho. Celkový počet VtE oznámených staveb APB+ostatní investoři se odhaduje pro prostor Měděnec – Blatno na zhruba 170 kusů VtE (podle některých odhadů v tisku i více než 200). Přesný počet není znám, protože stavby jsou živý proces, jednotlivé stavby v čase mění majitele a některé parky jsou zřejmě jen předmětem spekulace (sehnat souhlas EIA a prodat). Ostatní investoři především ale vyčkávají až APB vybuduje kabelovou trasu pro svedení výkonu. Stavět dříve nemá smysl, protože produkci větrných farem není jak odvést do přenosové nebo distribuční soustavy.

Seznam zjišťovacích řízení EIA chystaných větrných farem na Chomutovsku

g) APB Plzeň – město Výsluní

Tato vazba má své historické kořeny. První firmou, která chtěla na Výsluňském katastru stavět větrné farmy byla Windenergie s.r.o.  Windenergie se nakonec s městem dohodla a uzavřela smlouvu o spolupráci. Z důvodů uvedených na začátku tohoto článku ale nikdy nezačala stavět a protože její smlouva měla podmínku započetí stavby do tří let od podpisu, stala se tímto neplatnou.

Co dělala firma APB při překupování plánů Windenergie s.r.o. není známo, ale jisté je, že tuto smlouvu, za kterou bezpochyby vysolila tučnou cenu, koupila už neplatnou. Nekonečné dohady o platnosti/neplatnosti smlouvy vedly nakonec k tomu, že postupem doby na ní byly vypracovány celkem čtyři právní posudky. Dva z nich smlouvu posoudily jako jednoznačně neplatnou bez nutnosti něco dále zkoumat, další ji označila také jako neplatnou, ale s podmínkou, že konečný závěr v této záležitosti může udělat jedině soud. Čtvrtý posudek, který si nechala vypracovat minulá starostka města Výsluní Sabina Čadková a který měl její platnost potvrdit, byl sice sáhodlouhým výčtem všech možných sankcí, které by město mohlo ze strany APB očekávat, ale jeho závěr byl totožný s tím předchozím. Konečný verdikt je na soudu.

Chybu, kterou APB udělala při překoupení smlouvy, ale nechce uznat. Na to, že smlouva je skutečně neplatná ukazuje i to, že od okamžiku jejího prvního právního zpochybnění  uplynuly už dva roky a firma se ani nepokusila si své nároky nechat posvětit u soudu. Místo toho courá po Výsluní, na oko dělá inventury městského majetku a domáhá se plnění této smlouvy pod pohrůžkami jeho exekuce. Strašení panu Březinovi docela jde a minulí starostové Hladík a Čadková na něj slyšeli. V současné situaci je už (doufám) situace jiná.

Stránky: 1 2 3 4

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (3hlasů, průměr: 3,67 z 5)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz