Bude Chomutovská část Krušných hor klidovou zónou pro lidi, nebo větrným Klondajkem pro několik vyvolených?

h) Co na to úřady?

Téměř nic. Poslední kladný bod za osvícený přístup by si snad mohl připsat Krajský úřad v Ústí nad Labem (KÚÚK), který do Zásad Územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚRÚK – jakási kuchařka pro tvorbu Územních plánů měst a obcí kraje, která stanovuje jejich základní parametry) stanovil odstup strojů VtE od prvních trvale obydlených obydlí obcí a jejich zastavitelných ploch na 3km. Nebyl by to však KÚÚK, kdyby okamžitě svůj dokument nezprznil tzv. Etapizací. Etapizace byla jakási obezlička, která po dva roky umožňovala investorům dostavět svá díla v původním záměru, tedy že nemuseli dodržet onen 3km odstup. V současné době už ale její platnost končí a kdo z investorů do konce října tohoto roku nezíská Územní a stavební povolení, musí už svou stavbu přepracovat a nepřibližovat se svými stroji blíže než na ony 3km k obcím.

To samozřejmě vyvolává enormní tlak na Stavební úřad i ostatní dotčené odbory Magistrátu města Chomutova na to, aby byla ona příslušná Stavební povolení do konce října udělena. Jednotlivé odbory chrlí v rekordním čase různé vyjímky na ony stavby a Stavební úřad (SÚ) v Chomutově ignoruje připomínky Občanských sdružení, dotčených zájmových spolků i jednotlivých občanů a přesto, že jejich námitky nedokáže vypořádat, Stavební povolení (zatím I. a III.etapa VPCH) uděluje.

Několik perliček z jeho rozhodnutí ohledně udělených Stavebních povolení Stavebním úřadem Chomutov stran I. a III.etapy VPCH:

V I.etapě VPCH udělil SÚ v Územním a stavebním řízení, stavební povolení na část stavby VPCH, která nemá vypořádáno věcné břemeno na pozemek č.1161 v katastrálním území Volyně u Výsluní, přes který má být položen kabel 110kV.

Řekl bych, že Územní řízení se vede proto, aby tyto záležitosti vypořádalo, aby nevznikala situace, kdy stavebník leze a hrabe se na pozemcích, kam ve skutečnosti nesmí. Holt v Chomutově to máme jinak.

V současné době stavebník APB Plzeň oznámil městu Výsluní, že začíná práce na VPCH I.etapa, na věcném břemeni na pozemek č.1161 však s městem dosud není dohodnut a silně pochybuji, že ho, vzhledem k vysloveně nepřátelskému jednání vůči městu a jeho obyvatelům, dostane. Co pak až se dohrabe ke zmíněnému pozemku? Existuje v našem státě ještě instituce, u které má občan zastání? Investor zjevně spoléhá na to, co se mu osvědčilo už mnohokrát. Prostě udělá co udělat chce a pak se to vyřeší nějakou pokutou, kterou mu ještě příslušná instituce po čase, až případný rozruch utichne, nejspíš odpustí.

Aby nebylo všechno jen na SÚ, naše Občanské sdružení Krušno podalo v této věci podnět pro přezkum na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) už před téměř tři čtvrtě rokem. Věc, na které není co zkoumat a obyčejný úředník během deseti minut na stránkách Katastrálního úřadu dokáže zjistit, že investor skutečně žádné břemeno na předmětný pozemek vyjednáno nemá, MMR už zmíněný tři čtvrtě rok „řeší“ a při našich urgencích ujišťuje, že věci jsou v běhu. Samozřejmě MMR lže a dává investorovi časový prostor pro to, aby si postavil co chce a připravil situaci tak, aby měl v ruce instituci „zmařené investice“, kterou si už nikdo netroufne řešit odstraněním stavby.

K III.etapě:

Není dodržen povinný odstup od okraje zastavěného území trvale obydlených sídel (tzn. 1000 m minimálně 750 m) VTE LH14 v k. ú. Volyně je vzdálena sotva 470 m od objektu čp. 35 určenému k trvalému bydlení.

Už tak benevolentní Územní plán (ÚP) města Výsluní, ještě stojí za to investorovi APB Plzeň ve spolupráci se SÚ Chomutov, porušit. Účelovým výkladem grafické části části ÚP přišli na to, že louka nad Volyní je zahrnuta do tzv. „Ploch vhodných pro výstavbu VtE“ a tím pádem pro ně přestal, jinak jasně definovaný odstup od prvních obydlí obce Volyně, platit.

Tady bych si dovolil jednu poznámku. V ZÚRÚK je jasně definovaná hranice odstupu strojů VtE od prvních obydlí obce nebo zastavitelných ploch na 3km. Stejné 3km si vymínila Saská strana v Německu podél hranic na našem území. Podmínku Sasů si nikdo nikdy nedovolil zpochybnit, zato vůči vlastnímu obyvatelstvu není žádná křivárna dost křivá, aby si na ni investor (za aktivní spolupráce SÚ) netroufl.

Není doloženo dostatečné splnění hygienických norem. U LH4, LH18 a RU9 se předpokládá kvůli hlučnosti redukce výkonu. Chybí doložení, jak je takové omezení vynutitelné a kontakt, kam se má MěÚ Výsluní obracet při řešení aktuální nepříznivé hlukové situace.

Na chybějící mechanismus vymahatelnosti našich práv ohledně případně překročeného limitu hlučnosti se ptáme opakovaně při příležitostech veřejných projednávání zjišťovacích řízení EIA i v už proběhlých stavebních a územních řízeních. Nikdy, opakuji, nikdy jsme na tuto připomínku nedostali odpověď. Ať už to byli hodnotitelé EIA, krajští úředníci, úředníci SÚ Chomutov případně zástupci KHS Chomutov. Odpověď totiž neexistuje, protože neexistuje ani legislativní cesta, jak se v tomto případě jako občané máme bránit. Nikomu z výše zmíněných to ale nevadí a buď připomínku vypořádá nějakým okecáním, nebo ji ignorují, v žádném případě jim to ale nebrání vydávat souhlasná stanoviska ve prospěch investora.

Předkládaná tzv.III.etapa VPCH není ve skutečnosti žádnou etapou VPCH, ale jiným projektem a sice VF Volyně (na stránkách EIA pod kódem ULK 535). VPCH III.etapa má sice s tímto projektem shodnou dispozici strojů VtE, ale tím veškerá podoba končí. Projekt VF Volyně byl ukončen a nemá souhlas EIA. Podle EIA VPCH (MZP028) je svedení výkonu celého parku provedeno výhradně kabelovou trasou 110kV do Vernéřova, zatím co zamýšlené svedení výkonu z VF Volyně bylo, přes předávací stanici v Rusové na napěťové hladině 22kV. Tuto předávací stanici a kabelové vedení naroubovala projektová organizace Area Group do projektu VPCH III.etapa aniž by, jak jsem již zmínil dříve, toto řešení dostalo souhlas ve zjišťovacím řízení EIA.

Ačkoli naše Občanské sdružení Krušno, jako právoplatný účastník řízení, na tento podvod upozornilo v písemných připomínkách a ačkoli jsme na to ještě jednou upozornili při ústním projednávání Územního a stavebního řízení VPCH III.etapa a ačkoli to úřednice SÚ Chomutov uvedla do zápisu, SÚ na to vůbec nereagoval a připomínku ve svém zdůvodnění udělení stavebního povolení pro VPCH III.etapa naprosto ignoroval.

Že podvádění není firmě APB Plzeň vůbec cizí, dosvědčuje čerstvý případ z Hranic na Ašsku, popsaný v článku iDnes: http://vary.idnes.cz/clanek.aspx?c=A130727_1956865_vary-zpravy_ba

V současné době je v běhu Územní a stavební řízení VPCH II.etapa. O jeho výsledku si nedělám iluze.

Mimo jiné tomu nasvědčuje fakt, že udělení nebo neudělení Stavebního povolení mělo už prodloužený termín do 31.7.2013. Dodnes, kdy tento článek píši, tedy 17.8.2013, žádné rozhodnutí nepadlo. Stavební úřad zjevně čeká a dává časový prostor investorovi aby nějak sešmoulil alespoň ty nejvíce do očí bijící napadené části jeho projektu. Nic takového ale není přípustné. Pokud k datu projednání nepředloží investor platnou a úplnou dokumentaci se všemi žádanými náležitostmi, je to důvod k přerušení nebo zastavení řízení.

i) Lze se vůbec bránit?

Ano lze. Ale jediná cesta je v důkladné a trpělivé analýze jak zjišťovacích řízení EIA, kde přes nespočet „Kulatých razítek“ je uveden stejný nespočet chyb a vyložených nehorázností a pak být důsledný a nenechat se zlomit nekonečným úředním řízením. To je totiž taktika většiny investorů, kteří chtějí stavět něco, co je v rozporu s nějakými pravidly nebo dokonce se zákonem. A i když všechno selže a zdá se že i všechny úřady se proti vám spikly, pak je nutné se nebát a jít si za svým i k soudu. Jsem v tomto optimista a věřím, že pokud naše anabáze u soudu skončí, konečně se tam najde zodpovědný úředník, který si neuvěřitelný a zmatený paskvil, který Area Group nazývá projektem VPCH, přečte a zodpovědně vyhodnotí.