Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

04. srpna 2014   Zajímavosti  

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 473 x přečteno

Rudné doly na Bludné – kulturní památka

V tomto roce /2014/ prohlásilo ministerstvo kultury ČR rozlehlou krajinnou montánní oblast v prostoru mezi Bludnou, Luhy a Háji za kulturní památku Rudné doly Bludná.

Součástí této kulturní památky jsou četné pozůstatky po povrchové i hlubinné těžbě cínových a železných rud, která zde probíhala od počátku 16. století až do první světové války. K nejhodnotnějším dokladům těžby cínových rud patří povrchové dobývky na žilách Zuzana, Vavřinec a Svatý Duch na Sněžné hůrce a dobývky na žíle Drahá kožešina poblíž zaniklé osady Scherberhäuser. Rozsáhlou těžbu železných rud dokládají mimo jiné odvaly u šachet Gustav, Pomoc Boží a František.

Areál na Bludné podává výjimečné svědectví o jedinečné krušnohorské krajině, kterou ovlivnila a utvářela hornická činnost již od středověku takřka po současnost. Dokumentuje tak jednotlivé historické etapy hornické činnosti a rozmanité úrovně tehdejší technologické vyspělosti.

Okrsek Sněžná Hůrka navazoval na Bludnou komplexem důlních děl, spojených s Volskou štolou, která je od Bludné odvodňovala. Nejvýznamnější důl 16. století byl založen na žíle Zuzana. Po něm dodnes zůstaly poruby otevřené až k povrchu. Vedle něj zde byly další, Vavřinec, Zdař Bůh, Pomoc boží, Gottlob, Václav, Jan, Ondřej, Červená žíla a další. Sám důl Volská štola vznikl již před založením Horní Blatné, jak dokazuje zápis ze středy po velikonocích 1535 o propůjčce nálezné jámy a obou nejbližších měr „na starém odloženém dole mezi Sněžnou hůrkou a Přední Bludnou položeném, zvaném Ochsenstal“.

Nositelem propůjčky zde byl nadto František Gutkesz, pocházející ze starého krupeckého těžařského rodu, podobně jako Hengstové. Doly byly v provozu v 16. století, dokonce v 1. polovině 17. století to byl jeden z mála činných provozů, který nevyřídila třicetiletá válka. Od roku 1651 do roku 1708 byl mimo provoz a ostatní se těšily minimální pozornosti.

V 1. polovině 18. století byl znovu úspěšně otevřen a do roku 1741 vyrubán až do úrovně, do níž stačil vodotěžný stroj zmáhat přítoky důlních vod. Pak se obrátila pozornost k žilám Zuzana a Vavřinec, které byly otevřeny s menším úspěchem štolovou odbočkou. Od roku 1760 byl dolový komplex mimo provoz až do konce století, roku 1804 jej převzal stát, ale prakticky se zde již nic neudělalo a roku 1817 byl důl zcela opuštěn.

V severozápadní části Sněžné hůrky byl středem provozu jiný důl Vavřinec, k němuž se družily doly Trojice, Svatý duch, Bůh otec, Bůh syn, Jiří a další. Ani zdejší pozůstatky starého provozu nejsou příliš aplanovány, protože okrsek kryje les, a proto se zde zachovalo dodnes značné množství propadlinek po kutacích a mělkých porubných pracech.

Do začátku 17. století zde byly vyrubány lepší partie na žilách, místy až do hloubky 120 metrů pod povrchem. V 18. století proto byly sice mocné, ale dost chudé žíly s poměrně málo kvalitní rudou (obsahovala příměs pyritu, snad i arzenopyritu a oxidu železa) otevírány znovu bez úspěchu. Zkoumány byly žíly Vavřinec, Trojice a Svatý duch, zatímco ostatní zůstaly nedotčeny.

text: www.mining.cz/TEXTY/H-Blatna/Blatna.htm

Bludná

Luhy

bývalé Háje

bývalé Háje zrána

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Odpovědi


5 × 5 =




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.