Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

16. ledna 2015 Charakteristika Krušných hor

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 631 x přečteno

Pokoj příchozím – kostely v Krušných horách

Kostely od nepaměti vyjadřují touhu po pevném bodu. Symbolizovaly sepětí lidí s jejich obcí a krajem, vyjadřovaly lásku k domovu i ochotu ke vzájemnému smíření mezi věřícími i nevěřícími. Krušnohorské obce měly většinou podobu dlouze protažených obcí a kostely a fary se většinou stavěly uprostřed.
Svou výškou dosahovaly výškové úrovně okolních selských dvorů nebo je přečnívaly, a ve vesnické zástavbě představovaly výraznou stavební skupinu. Jen tam, kde se musel brát ohled na sousední vesnici, stavěl se kostel na dolním nebo horním konci obce.

Určitě miliónkrát je v celém světě rozšířen miniaturní model nejznámějšího krušnohorského kostela v Seiffenu, vysvěceného v roce 1779.

Nad budovou rychty zde byl na místním hřbitově v roce 1776 položen základní kámen pro stavbu osmiboké hlavní stavby podle návrhu tesaře Christiana Gottheita Reuthera. Čtyři schodiště, zakončená malými valbovými střechami pokrytými břidlicí, se střídají se stejným počtem stěn s velkými okny a tvoří zděnou fasádu. Na žluté venkovní omítce vynikají bílé rámy dveří a oken a spolu s rohy tvoří výraznou členitou stavbu. Na osmiúhelník navazuje vysoká břidlicová střecha s mnoha malými věžičkami. Vedle slavnostních pohřbů se v kostele konaly hlavně pobožnosti horníku, jejích čtvrtletní a výroční hornická kázáni.

Úzce spojené s hornictvím jsou také pozdně gotické sálové kostely Krušných hor – kostel svatého Wolfganga ve Schneebergu, svaté Anny v Annabergu-Buchholzu a svaté Marie v Marienbergu. Téměř 80 m vysoká věž kostela svaté Anny stejně jako hladká zděná stavba mohutné kostelní lodi s pilíři podepřeným chórem na východní straně silně převyšují okolní domy a utvářejí obraz města. I přes změny ovlivněné nástupem reformace v roce 1539 a četným, přestavbami v průběhu pěti dalších staletí nabízí kostel svaté Anny dodnes mnoho zachovaných uměleckých pokladů s působivou krásou.

Zvláštnosti Krušnohoří jsou kostely s obrannou funkci, pro které je charakteristické obranné podkroví, nad kterým se zvedá vysoká valbová střecha s vikýři. Svoji obranyschopnost získala tato podkroví díky na sobě naskládaným trámům, v nichž byly zhotoveny výřezy umožňující střelbu z luku nebo kuší. Svědectvím výrazného sebevědomí vesnických společenství jsou obranné kostely v obcích MittelSaida, Dörnthal, Lauterbach a Grossbrückerswaide.

Podobně jedinečný je trinitářský kostel v Carlsfeldu. Nejstarší saskou stavbu s centrální dispozici – která se mimo jiné stala vzorem pro drážďanskou katedrálu Frauenkirche, jejíž stavitel George Bahr údajně pracoval na stavbě kostela v Carlsfeldu jako mladý tesař – vybudoval v letech 1684-1688 v italském barokním stylu vrchní zemský stavitel Wolff Caspar von Klengel jako protaženou osmibokou stavbu korunovanou překrásnou kupoli. Zakladatel hamru a huti v Carlsfeldu Vít Hans Schnorr, horní pán ze Schneebergu, věnoval kostelu také budovu obecní školy a domy pro ubytování faráře a učitele.

Nejmladší kostelní stavbou Krušných hor je v roce 2001 vysvěcená katolická kaple Krista Krále ve městě Oberwiesenthal. Dvojbarevný hranolový objekt se špičatou střechou člení zvonice pokrytá modřínovými lamelami přírodní barvy. Vnější vzhled kaple symbolizuje zvon, čímž se opticky umocňuje zvuk skutečného zvonu, vysvěceného v roce 2003.

Kostel svatého Václava ve Výsluní, viditelný daleko do podkrušnohorské pánve na české straně hor, je pro svou velikost často označován jako Katedrála Krušných hor. Jde už v pořadí o třetí kostelní stavbu v této obci, která byla vybudována v letech 1851-1857 v novoromantickém stylu. Kostel je 35 metrů dlouhý a 20 metrů široký, má čtvercový presbytář a byl vybaven pěti oltáři. Dvě předešlé stavby se staly obětmi požárů v letech 1640, resp. 1843. Po druhé světové válce ztratila obec podstatnou část svých převážně německých obyvatel a až do roku 2007 i status města. V roce 1959 se v kostele svatého Václava konaly poslední křtiny a poslední svatba. Pro zachování této stavby učinil již mnoho fond zřízený v roce 1997.

V roce 1532 založené krušnohorské městečko Horní Blatná může návštěvníkům nabídnout svou hodnotnou architektonickou památku – farní kostel svatého Vavřince. Kostel s původně renesančním půdorysem byl postaven v roce 1594 uprostřed pravidelného náměstí poblíž dřívějšího dřevěného kostela z roku 1542. Svůj dnešní, pozdně barokní vzhled získal kostel v roce 1755. Zdobí jej různé barokní sochy svatých, mimo jiné i svatého Vavřince. V interiéru kostela se nacházejí hodnotné barokní varhany a mobiliář s vyřezávanými hornickými motivy.

Těchto několik příkladů dokládá široké spektrum historických úvah, k nimž nás každý kostel vybízí. A i když se dnes bohoslužeb účastní jen menší část obyvatel zůstávají kostel symbolem společenské sounáležitosti.

kostel výsluní

kostel Výsluní

kostel Breitenbrunn

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (2hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz