Z Klášterce do Kadaně po červené

Doupovské hory, Poohří a Krušné hory máme na dohled při výhledech, které nás čekají po výstupech na Mravenčák či stolovou horu Úhošť.

Celou trasu z lázeňského města Klášterce nad Ohří do Kadaně, která je dlouhá necelých 20 km, nás provází červené turistické značení, jen na chvilku jej opustíme, to abychom se vydrápali na Mravenčák, z jara nás oblaží nejen úžasným pohledem, ale objevíme zde i silně ohrožený koniklec luční.

Zhruba 1km od Klášterce nad Ohří, po červené bychom měli postřehnout neznatelnou cestičku, pokud nám unikne, opustíme na chvilku barevné značení a rovným směrem dojdeme až k informační tabuli popisující tuto přírodní památku a rovnou za nosem 200 metrovým trochu prudším stoupáním vyrazíme na Mravenčák.

Trasu začneme v zámeckém parku, který sousedí s lázeňským areálem na jehož počátku je infocentrum s chutnými lázeňskými prameny ale nabízí zde i skvělé lázeňské oplatky. Poté se o pár metrů vrátíme zpět na most přes Ohří a naším společníkem nechť je červené značení.

Čekají nás vlastně tři pomyslné výšlapy – Mravenčák – Lestkov neboli Egerberg – stolová hora Úhošť.

Vrch Mravenčák jižně od Klášterce nad Ohří patří do série drobných vulkánků, které se tvořily na severovýchodním okraj Doupovských hor. Vznikl erupcí strombolského typu následovanou výlevem několika lávových proudů. Ty jsou nádherně vidět v 3–6 m vysokém skalním odkryvu na jihozápadním úbočí hory, kousek pod vrcholovou kótou. Výhledy jsou

Hrad Egerberk zvaný též Lestkov pochází z doby na přelomu 13. a 14. století, jeho současná podoba však vznikla až koncem 14. století za Jindřicha Škopka z Dubé, který byl korunním členem rady krále Václava IV. Vysoké společenské postavení umožnilo majiteli realizovat nákladnou přestavbu s uplatněním módní dvoupalácové dispozice a vytvořit tak jeden z nejzajímavějších šlechtických hradů té doby. Od konce 16. století opuštěný hrad chátrá.

Stolová hora Úhošť zdvihající se západně od Kadaně představuje mimořádně zajímavé místo. Úhošť je významným dokladem geologického vývoje severní části Doupovských hor.Lokalita k rozluštění geologické stavby sopečných Doupovských hor je chráněná jako národní přírodní rezervace a dlouho bývala součástí nepřístupného vojenského prostoru.

Od roku 1990 je přístupná veřejnosti a návštěvník tak může vstoupit na místo prehistorického hradiště, které dokázalo téměř dokonale ochraňovat své obyvatele. Bylo zde potvrzeno osídlení na sklonku doby bronzové a dále osídlení Kelty. Na Úhošti byla i osada, která v 5O. letech zanikla.

Pěší výlet zakončíme v Kadani právem nazýváno perlou na Ohři. Vždyť již v roce 1995 získalo město Kadaň cenu Historické město roku za nejlepší obnovu památek v ČR a v obnově památek se pokračuje i nadále.