Sportovní trendy a slabiny krušnohorské zimy

„Už ani ten sníh není co býval“! Kdo by neznal takové věty které jsme slýchávali již od našich prarodičů.

Jsou zimy, které už ani zimami nejsou. Že na sníh není spolehnutí je patrné i na klišé bílých Vánoc, které ve středních polohách bývají většinou zelené. Variabilita počasí byla vždy velká a zůstane to tak i v budoucnosti. K tomu přichází ještě nárůst průměrných zimních teplot, který experti pro období 1950 až 2050 odhadují asi na 5 „C. Zima sotva kdy opustí drsné hory, v nížinách se však bude projevovat mírně. Mnoho zimních středisek se obává že se sněhem ztratí i hosty. Tam, kde se „zima sama neuráčí“, pomáhá se jí sněžnými děly.

Mnoho zavedených zimních středisek hledá východisko v tzv. zasněžovaci klimatologii (toto spojení byto použito v názvu jedné meteorologické studie z univerzity v Innsbrucku), která dělá ze sněhu plánovatelné a objednatelné zboží. Můžeme si tedy zimu koupit? Velké sněžné dělo stoji až 50 000 eur a výroba metru čtverečního sněhu asi 1 euro. Silnější tlak, hlubší provlhčení a delší doba zasněžení však celoročně a dlouhodobě ovlivňuji zasněžované plochy i vegetaci na nich. Nezáleží pouze na solventnosti a snaze provozovatelů a uživatelů uměle zasněžených ploch, nad bodem mrazu tyto plochy prosté nejsou udržitelné.

Co je lepší než mít sportovní halu pro zimní sporty a volnočasové aktivity zahrnující nezávisle na počasí sjezdovku, dráhu pro bruslení, bowling či saunu, o jejíž stavbě se před několika lety diskutovalo v Johanngeorgenstadtu? Když porovnáme energetickou náročnost a snížení dopravy v souvislosti s umístěním haly, zdá se být ekologická a energetická bilance pozitivní. Sjezdovka v hale, běžkařská dráha v tunelu. Tato myšlenka inženýra a milovníka lyžování Petra Riedla z Tellerhäuser se zdála zpočátku utopická a v Oberwiesenthalu měla malý ohlas. Ale Durynsko s podílem spolkové vlády postavilo tunel v Oberhofu, který je se svými 2,4 km běžeckých tras ve třech okruzích nejdelším na světě, „Osmička“ přizpůsobená terénnímu profilu umožňuje rozmanitý pohyb po náročných běžeckých tratích. Zařízení je využíváno především vrcholovými sportovci, ale své tréninkové objemy zde po 365 dní v roce s jistým sněhem může najezdit i dorost a široká sportovní veřejnost. Roční provozní náklady ve výší 500 000 eur, především za energií, samozřejmě nejsou maličkostí.

Zimní sportovní areály dobývají postupné akce typu fun & action. Pro mnoho vleků je již standardem osvětleni, aby bylo možné prodloužit provozní dobu ve dnech se sněhem. Ale nejen bruslaře, surfaře a carvaře to táhne na bílé plochy. Výborné parkoury lákají také trialové cyklisty a řidiči sněžných skútrů zase nechávají s potěšením hučet motory a vyrábějí ledové fontány. Když se zima začne loučit, vytvoří se ze zbytků sněhu ještě sněhový bar a uskuteční se párty s módní přehlídkou. Tradičně dobře navštěvované jsou masopustní akce. „Masopust v horách“ je v Johanngeorgenstadtu pilířem v kalendáři akcí a je mohutně slaven i bez lyži na nohou, v Oberwiesenthalu má lyžařský masopust 95letou tradici a ve velkém láká „lyžařské nadšence“.

Osamělá stopa ve sněhu a prožitek z romantické projížďky přírodou, pro mnohé dříve i dnes největší zimní zážitek, je všemi moderními vymoženostmi nenahraditelný. Tradiční zimní sportovní střediska již po desetiletí aktivně podporuji turismus prostřednictvím zvláštních vlaků pro lyžaře a sáňkaře. Výhodné pro rozvoj lyžařského regionu Erzgebirge/Vogtland je i zrušení kontrol na česko-saské hranici. Od prosince 2007 se již není třeba ohlížet na časy vymezené pro přechod hranic na nemnohých turistických hraničních přechodech. Místní správa turistická centra, sportovní a turistické spolky, hotely, restaurace a prodejny sportovních potřeb pracují v celém přírodním parku na rozmanitých nabídkách. Spektrum je široké od individuálních túr různých náročností přes rodinné a skupinové výlety až ke sportovním soutěžím.