Přírodní památka Schneckenstein

Jedinečná topasová skála Evropy Topasfelsen.

Západní okrajový stupeň Krušných hor se táhne východním Vogtlandem a je ověnčen mnoha křemencovými skálami. Ve Schönecku a Folkensteinu lze tyto skály nalézt dokonce uprostřed města. Jedna menší skála dále na východ ve styčné oblasti Eibenstocké žuly je však jedinečná na celé severní polokouli a má na opačné straně Země svůj protějšek v podobě hory Mount Bischoff v Tasmánii, řeč je o Schneckensteinu.

V lesích statkáře Trützschlera z Falkensteinu přitahovala k sobě tato tajemná skála, až roku 1728 soukeník Christian Krauth z Auerbachu v ní objevil žluté polodrahokamy, topasy, a začal s nimi provozovat nedovolený podloudný obchod. Když to vešlo ve známost, ohlásil sám knížecímu saskému dvoru zdroj peněz, aby se vyhnul udání.

Horní rada Henkel z Friebergu doporučil zeměpánnovi těžbu topasů. Roku 1734 koupil Schneckenstein saský kurfiřt a polský král August a předali jej jedné těžební akciové společnosti čítající 128 důlních podílů, na které bylo zúčastněno vedle jeho prvního ministra hraběte Brühla ještě dalších 44 vlastníků, mezi nimi i podloudný kutal Christian Krauth. Tak vznikl na Schneckensteinu roku 1737 cech „Královská koruna“, kde šest horníků dobývalo ze skály topasy, z nichž některý mohl mít cenu až 20 tolarů. Ve známém sále „Zelená klenba“ drážďanského zámku jsou největší kusy čtyři palce dlouhé a dva palce široké. Dokonce na anglické královské koruně je osazeno 458 topasů ze Schneckensteinu.

Od roku 1740 však výnos klesl tak, že těžbou se zabývali jen dva lidé. Od roku 1741 pak byl cech uveden na deset let do klidu. Roku 1800 byla předána o dvě třetiny zmenšená a jen 23,7 metrů vysoká skála Horní akademii ve Freibergu.

Roku 1902 Spolek pro ochranu přírody v Klingenthalu zpřístupnil Schneckenstein jako vyhlídkovou skálu. Roku 1937 se Schneckenstein stal přírodní památkou. V 70. letech musela být skála oplocena aby se zabránilo v divoké těžbě.

Dnes je památka přístupná za 1 Euro.

Pověst o Schneckensteinu

Vypráví se, že v této krajině kdysi pobýval jeden zloduch a ten věřil, že je samojediným vládcem, až objevil jednoho dne mnoho malých rusalek ve vodě horního koryta. Pln hněvu vypustil jim vodu, aby je zničil. Avšak rusalky se dokázaly zachránit ve vodách jednoho blízkého dolu. V nepřítomnosti své královny Muldy uspořádávaly malé rusalky jarní slavnost, když je jejich přítelkyně z dolního koryta přišly navštívit. Vyčerpány od mnoha tanců usedly tyto malé bytosti k odpočinku na skálu. Zákeřný zloduch čekal jen na tento okamžik a hned vyvolal zemětřesení při němž se skála rozpukla a pohltila malé rusalky, které jsou nyní ve Schneckensteinu zaklety jako topasy. Až budou všichni lidé na Zemi žít vedle sebe v přátelství, pak budou i rusalky vysvobozeny