Štola v Měděnci ↓
bývalá šachta „Červená jáma“ nad Hřebečnou ↓Více o Červené jámě
Začne padat sníh, foukat silný vítr, počasí je psí, zmokneme a promrzneme během vteřiny. Každý v tom vidí, že právě proto jsou Krušné hory Krušné , ale kupodivu není to o počasí.
Proč tedy zrovna Krušné hory mají v názvu krušné? I když krušnohorské podnebí a život zdejších obyvatel byl v mnoha směrech opravdu krušný, tak odtud vítr nevane.
Název vznikl tím, že Krušné hory byly významné svojí těžbou, v těchto horách byla objevena bohatá naleziště nejrůznějších rud, včetně stříbrných.
Sloveso „krušit“ znamenalo ve staročeštině „těžit“. Z toho plyne, že při těžbě vznikal krušec, což byly právě hroudy vytěženého nerostu. A právě krušec „může“ za Krušné hory.
Jak vůbec takové krušení probíhalo? Všechny dobývací práce se prováděly ručně pomocí dlátek, kladiv, želízek a sochorů. Někdy si horníci pomáhali i ohněm. Žár hořícího dřeva způsobil rozpukání horniny a její snadnější odlamování.