Ohrožená mokřadní společenstva v Hornoslavkovské hornatině, floristicky nejbohatší lokalita ve Slavkovském lese.
Katastrální území: Prameny
Nadmořská výška: 748 – 812 m.n.m
Výměra: 40,62 ha
Vyhlášeno: 1995
Komplex podmáčených, rašelinných a slatinných luk, pramenišť a vodních nádrží s řadou zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Geologie
Menší poloha rašeliny vrchovištního typu v místech skupiny vývěrů suchého oxidu uhličitého (mofet) se stopovou příměsí sirovodíku. Plyny vystupují po puklině, ležící podél hranice serpentinitu a autometamorfované žuly. Na povrchu jsou až několik metrů mocné kvartérní suťové uloženiny, tvořené především úlomky serpentinitů původem z výše ležícího vrchu Vlčí kámen. Kolem Pramenského potoka se vyvinuly pásy fluvizemě glejové (typické), které přecházejí v zamokřených partiích do typických (glejových) organozemí. Ty jsou lemovány organozemními az zbahnělými varietami typických glejů. Na podmáčených svahovinách se ve vyšších polohách pod smrkovými porosty vyvinuly oglejené až glejové kryptopodzoly. Nelesní část rezervace pokrývá kysela kambizem typická a pseudoglejová.
Květena
Lokalita patří mezi botanicky nejpestřejší mozaiku mokřadních společenstev v rámci celé České republiky. Na bazických prameništích se vytvořilo druhově chudé společenstvo s kriticky ohroženou tuřicí dvoudomou (Amblystegio stellati-Caricetum dioice), s výskytem bahničky chudokvěté (Eleocharis quinqueflora), všivce bahenního (Pedicularis palustris) a bařičky bahenní (Triglochin palustre). Na prameniště navazují slatinné louky.
Zvířena
Velmi zachovalé území s řadou vzácných druhů . Bohatá je populace žluťáska borůvkového (Coiias palaeno). Unikátní je zdejší izolovaná populace střevle potoční (Phoxinus phoxioui), jedna ze stabilních v CHKO Slavkovský les. Kromě běžných druhů obojživelníků — ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý, zde žije silně ohrožený s. ostronosý . Hojná je zmije obecná (Vipera berus), ještěrka obecná (Lacerta agilis), j. živorodá (Zootoca vivipara) a užovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí zde chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), křepelka polní (Coturnix coturnix), sluka lesní (Scolopax rusticola), vzácný je vodous kropenatý (Tringa ochropus) a tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a zalétá sem lovit čáp černý (Ciconia nigra).
Lesnictví
Lesní porost je ponechán samovolnému vývoji.
Využití
Kromě pravidelného letního sekání rákosu, jež se výrazně projevilo zvýšením druhové diverzity na slatinné louce, a kromě extenzivního sekání pcháčových luk se vyřezává nálet smrku, probíhá oprava systému drobných vodních nádrží ve východní části CHKO. Okrajová část rezervace je využívána jako pastvina skotu.
Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko
Chráněná území ČR XI.