Krušné hory se možná dočkají přečerpávací elektrárny

Česko se možná do několika let dočká dalších přečerpávacích vodních elektráren. Obří vodní díla, zadržující miliony metry krychlových vody, by mohla už do deseti let vznikat v Krušných a Jizerských horách, nebo také v Beskydech. Vodní stavby mají své zastánce i odpůrce. Pro starosty měst jsou přínosem peněz do obecní kasy. Ekologové varují před velkým zásahem do neporušené krajiny. Mezi favority pro výstavbu elektrárny patří i krušnohorský Šumný důl.

Zatím se v Šumném dole na Litvínovsku prohánějí po stezkách jen cyklisté. Už v roce 2020 by ale v této hornaté krajině mohla vzniknout přečerpávací vodní elektrárna.„Tady je vystavěná štěrková přehrážka, která má chránit zastavěné území. Představte si tady hráz vysokou něco mezi 50 a 90 metry,“ ukazuje reportérkám Radiožurnálu Václav Svejkovský z Povodí Ohře místo, kde jsou nyní stromy, bukový les.

Za vysokou hrází by se pak rozkládala dolní nádrž, sevřená z obou stran zalesněnými kopci, kde by se zatopilo více než čtyřicet hektarů. Pevné stěny by musely udržet i patnáct milionů metrů krychlových vody. Nad dolní nádrží by se pak vyhloubila i horní nádrž, zhruba 900 metrů vysoko, mezi kopci Studenec a Loučná.

Obě vodní plochy by propojilo mohutné potrubí v podzemí. Přečerpávací elektrárna poslouží jako zásobárna energie a vyrovná výkyvy spotřeby během dne.

„Od šesti ráno do čtyř odpoledne je největší potřeba energie. Naopak přes noc je ta potřeba nejmenší. A toho nočního období má právě využít přečerpávací vodní elektrárny, která v době přebytku energie vlastně spotřebovává energii na vyčerpání vody z dolní nádrže do horní,“ vysvětluje Václav Svejkovský.

Ústecký kraj zatím elektrárnu zásadně odmítá

Vodní nádrže fungují také jako zásobárna vody a mohou regulovat i průtok při povodních. Jestli v Šumném dole nakonec takové vodní dílo vznikne, ukáží až další jednání na ministerstvech životního prostředí a průmyslu a také v Ústeckém kraji. Ten by musel změnit územní plán. Zatím vybudování elektrárny zásadně odmítá.

Podle něj se jedná o jednu z biologicky i lesnicky nejhodnotnějších lokalit východních Krušných hor. Veřejnoprávní projednání takové investice by prý v současné době bylo možné pouze při poměrně brutálním ohnutí platných předpisů. Ale spíše jen za cenu jejich porušení.

V prostoru budoucí vodní nádrže jsou cenné bukové lesy. Místo pro horní nádrž je zase vyhlášeno za ptačí oblast v rámci Natura 2000, evropské soustavy chráněných území.

Podle ekologů je sice výhodou, že vodní nádrže využívají obnovitelný zdroj energie a neznečišťují okolí. Jejich výstavba ale může poškodit okolní krajinu. Ani místní lidé z obcí, které by ležely v blízkosti velkých vodních ploch, se v názorech neshodnou:

„Asi by to bylo dobré kvůli těm novým volným pracovním místům, určitě; já bych byl proti, protože ty lesy se dají využít sportovně – je tam stezka, lidi tam běhají, jezdí na kole.“

Různé názory mají i starostové. Pro Petra Červenku z Meziboří by elektrárna přinesla obci zisk sedmi milionů korun ročně, což je podle něj osmina obecního rozpočtu.

„Pro Meziboří je to jediná taková ‘možnost‘, kdy si město může vylepšit i svůj rozpočet,“ vysvětluje. Město z padesátých let, kde dříve nocovávali hlavně horníci a dělníci z chemických závodů, by podle něj mohlo nalákat i turisty.

Opačný názor má starosta nedalekých Klín Jiří Matoušek: „Pro nás, jako pro turismus má ta stavba minimální užitek. Protože de facto celá stavba by byla oplocena, nepřístupná veřejnosti.“

Zásobárny energie

Podle ministerstva průmyslu a obchodu, které vytipovalo zatím šest vhodných lokalit pro výstavbu elektráren za zhruba dvacet až třicet miliard korun, budou vodní nádrže v budoucnu potřeba jako zásobárny energie.

V Česku zatím existují tři taková vodní díla – Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice. na německé straně Krušných hor najdeme přečerpávací elektrárnu Markersbach .

Zdroj. Český rozhlas