Každým rokem bývá povinností navštívit v Krušných horách místa v okolí Horní Blatné na začátku června. I když slovo povinnost vyznívá spíše pejorativně, v tomto případě je to o těšení.
Nojo, ale co vymyslet, když už mi byla svěřena náčelnická úloha, abychom nepoznávali pouze místa již poznaná. Kromě Vlčích jam, které byl jen doplňkem odpolední procházky v okolí Blaťáku, příjezd do Horní Blatné byl i s pivní zastávkou v Perninku a Hroznětíně v brzké odpoledne. Trasa Ostrov – Horní Blatná bez mezizastávek je otázkou dvou hodin.
Co mne však zaujalo po příjezdu do Blatné, bylo auto skládající pivní sudy v místech, kde kdysi bývala hospůdka. Takové té páté cenové skupiny, připomínající panoptikum starožižkovských pajzlů, kde měli jen tři atributy: Pivo, rum, cigára. A nekuřácký zákon se tu ani ve snách nezjevoval.
Poté to tam pustlo do zanikla. Průzkumnicky nahlédl a nemohl se vynadívat. Opravdu krásná hospůdka. O dva večery bylo postaráno. Parádní hospůdka přímo v Horní Blatné na náměstí naproti kašně. U Piráta..))
Letos byl navržen důl Mauricius na Hřebečné a pouhých 12 km od Božího Daru návštěva přečerpávací přehrady Markersbach na německé straně Krušných hor. Ideálním je přejezd pomyslné státní hranici na Hubertkách a pak se držet červené turistické. Pokud to nechceme nějak fyzicky hrotit je nejsnazší se tou samou trasou i vrátit.
Příjemným doplňkem byl i průjezd Ježíškovy cesty s občerstvením Krmelec.
A hlavně se nesměla opomenout občesrtvovna Červená jáma, na to jsem byl kolektivem důrazně upozorněn..)) Pro mne už je to takové kultovní místečko s krásnou stavbičkou vloženou do krušnohorské krásy. Bonusem jsou příjemní majitelé.
V neděli to byla klasika, z Horní Blatné po vlastní ose do Chomutova, ověřit si co je od soboty nového na Červené jámě a objevit v Měděnci zajímavou restauraci Fénix.
Takže je stále co objevovat…