Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

09. července 2009 Obce a místa

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 671 x přečteno

Výsluní


Výsluní

Výsluní, dříve Suniperk a německy Sonnenberg, leží na náhorní planině v nadmořské výšce 750m. Od Chomutova je vzdáleno 12 km západním směrem. Český název se začal užívat až od roku 1952. V součastnosti také patří k Výsluní také zaniklé obce Kýšovice, Sobětice, Třebíška, Volyně a Úbočí. Kromě Úbočí se všechny ostatní změnily na krásná rekreační místa.

Spádové oblasti :

Kýšovice I
Sobětice I Třebíška I
Úbočí I Volyně I

Za svůj vznik děkuje Výsluní Výslunívýskytu rud. Již ve 14. století se v okolí dobývaly stříbrné, měděné, cínové i olovnaté rudy. Zdejší osada však byla založena až v 1. polovině 16.století kdy tento kraj patřil k panství Přísečnice. Tehdejší majitel panství Bohuslav Felix z Lobkovic potvrdil roku 1565 sídlišti hornické výsady a jeho obyvatelům základní městské svobody -právo a soud, trhy, právo péci chleba, porážet dobytek, vařit a čepovat pivo a dokonce i dovážet cizí vína i piva a konat i jiné počestné manipulace a obchodování“. V té době tu byla již i škola.

Pověst o založení Výsluní říká, že Bohuslav Felix jednou poslal zkušené horníky do hor s příkazem, aby začali kopat v místech, kam dopadne první sluneční paprsek.Ten dopadl právě tam, kde dnes stojí Výsluní:malou osadu, kterou tam pak postavili, pojmenovali Sonnenberg-Sluneční hora. Tato pověst je zachycena i v městském znaku, který městu udělil císař Matyáš roku 1615.

Na krátkou dobu přešlo Výsluní do rukou Bohuslava Jáchyma, bratra Jana Valdemara a roku 1589 pak do majetku Jiřího Popela z Lobkovic, se kterým si Jan Valdemar po smrti své milované manželky panství vyměnil. Jan Waldemar prodloužil Bohuslavovo privilegium na dalších 20let a přiznal Výsluní práva svobodného horního města. Byl protestantem, Jiří Popel naopak fanatickým katolíkem. To znamená zlom ve vývoji města. Část protestantských obyvatel se nechtěla smířit s nucenou rekatolizací a raději se ze země vystěhovala.

Jiří Popel se však brzy dostal do sporu s císařem a roku 1594 mu byl majetek zabaven. Výsluní se tím dostalo do správy královské komory. Začínající úpadek dolování chtěl roku 1597 císař Rudolf II.zastavit vydáním rozsáhlého horního řádu pro města Horu Sv.Šebestiána, Horu Sv.Kateřiny a Výsluní. Tato tři města byla tímto povýšena na královská horní města s rozsáhlými výsadami. Všichni usedlí horníci byli propuštěni z poddanství, směli svobodně držet majetek a volně s ním nakládat a dědit. Byli také osvobozeni od všech dávek, poplatků, robot i od služeb v královském vojsku. V listině je také uvedeno, že mnohé domy jsou opuštěné a všem, kteří by se do nich chtěli nastěhovat bylo přislíbeno stavební dřevo na obnovu domu. Také potraviny se sem směly dovážet bez cla. Všechny tyto výhody měli nalákat další usedlé.

I když se tím život ve Výsluní trochu zlepšil, úpadek dolování to nezastavilo. Jednak byla povrchová naleziště vydolována a hluboké štoly byly příliš nákladné, jednak byl již v té době evropský trh zaplaven levnějším stříbrem z Chile, Peru a Mexika. Císař Matyáš ještě roku 1617 povolil, aby se Výsluní vykoupilo a stalo se tak svobodným královským městem, závazným k placení zemských berní.

Následující třicetiletá válka byla pro Výsluní katastrofou, dovršenou požárem dne 27.3.1640. Tehdy vyhořelo celé město až na šest malých domků na předměstí. Údajně vznikl tento požár neopatrností jednoho vojáka , který byl za to potrestán trestem smrti oběšením. Výsluní se z této katastrofy vzpamatovávalo dlouho. Ještě berní rula roku 1645 uváděla jen 39 obydlených usedlostí a 20 pustých nebo prázdných.
Tím pozoruhodnější je , že se zdejší obyvatelé snažili co nejdřív obnovit nejen kostel, radnici , ale i školu .

Válka také ukončila většinu zdejší hornické činnosti, začal znovu pracovat jen měděný hamr a některé doly na železnou rudu. Ve městě nastala bída. Obyvatelé si museli hledat nové zdroje obživy. Začalo paličkování krajek, korálové výšivky, pěstování a prodej různých léčivek a nakonec tady začali vznikat až dvacetičlenné kapely, které procestovaly svět a přinášely domů peníze. Po celé18.století se tu také pěstoval len. V polovině 18.století zde bylo 21 řemeslníků, z toho 6 tkalců a byl tu také uváděn i cech pláteníků. Podle tereziánského katastru českého z roku 1748 zde bylo také 13 kořenářů, učitel, císařský řezník, lazebník, tržní písař, forman, městský sládek a jen jeden horník. Pivovar vařil na 97 sudů piva ročně a byly tu také dva mlýny o dvou kolech na nestálé vodě a jeden mlýn o jednom kole s pilou na stálé vodě.

Pro nepoctivé krčmáře , řemeslníky a kramáře byla roku 1760 postavena na hrázi rybníka šibenice s košem, připevněným na laně, ve kterém byli nepoctivci za trest ponořováni do vody.

Roku 1789 stálo ve Výsluní již opět 169 domů. Budova školy již ale byla ve špatném stavu a řešení co s ní se stále odkládalo. Nepomohlo ani její přestěhování a nakonec musela být roku 1840 postavena nová školní budova.

Roku 1813, kdy přes Krušné hory táhla asi 100 000 armáda ruských, pruských a rakouských vojáků proti Napoleonovi, se rozšířily v celém kraji nakažlivé nemoci, kterým i ve Výsluní podlehla řada lidí. Ve staré suniperské městské kronice je také záznam z roku 1844 o kruté zimě, kdy celá horní ulice pod sněhem a sněhové spousty prolomily několik střech a odřízly Výsluní od okolí. Také roku 1893 byla tuhá zima, kdy voda v potoce zamrzla až ke dnu a studny byly prázdné. To možná přispělo k tomu vybudovat vodovod-byl hotov do pěti let.

Zlepšení spojení se světem přineslo roku 1842 jednak vybudování silnice, která odbočovala u hostince „Na špici“ ze silnice, vedoucí z Chomutova do Hory Sv.Šebestiána, jednak zprovoznění železnice z Chomutova do Vejprt v roce 1872. Nádraží bylo sice vybudováno asi 2km severně od obce, ale roku 18944 k němu byla vybudována silnice.

V 19.století již bylo Výsluní prosperující obcí se šesti hospodami, 16 obchody, osmi výrobci hřebenů, kolem 50 tkalců atd. Známá byla i zdejší výroba smutečního zboží a umělých květin. Roku 1843 došlo k dalšímu požáru kostela a nový byl postaveny letech 1851-1857 v pseudorománském slohu.

Německý průvodce z roku 1913 líčí Výsluní jako jedno z nejpříjemnějších míst s nádherným kostelem a třemi barokními sochami. Všechny sochy jsou zde i dnes a také náves je hezky upravená, jen kostel sv.Václava zůstal po požáru v roce 1981 dlouho stát neopraven. Teprve roku 1997 vznikla nadace „Kostel sv.Václava ve Výsluní“ jejímž cílem je pomocí sponzorů, státních dotací a dobrovolných příspěvků kotel zachránit. V roce 1999 se již pilně pracovalo na zastřešení stavby a v létě 2001 byl na opravené věži vztyčen kříž. Je tedy reálná naděje, že kostel bude zachráněn.

Za války byl v č.p.111 a 55 zřízen zajatecký tábor pro francouzské vojáky a Ukrajince, zaměstnané v lesích a u zemědělců.
Po roce 1945 přišli do Výsluní noví obyvatelé, hlavně rumunští Slováci. Do pěti let se však všichni zase odstěhovali a přišli jiní. JZD zde bylo ustanoveno hned na začátku 50. let a v roce 1954 přešlo ke státním statkům. V 60.letech zde byl přebudován celý vodovodní řad a postavena vodárna. Obyvatelé převážně pracovali v lese a v zemědělství.

Po roce 1989 došlo i ve Výsluní k změnám. Vznikly soukromé firmy, restaurační zařízení, bývalý statek byl prodán společnosti s.r.o., která využívá jeho budovy a na loukách pase svá stáda krav. V budově školy je i mateřská školka, knihovna, ordinace lékaře, který sem dojíždí jednou týdně.
Kromě trvale obydlených domů jichž je k roku 2001 64 a trvale bydlících obyvatel kterých je 204, se zde nachází i 71 rekreačních objektů.

Zdroj: BINTEROVÁ, Zdena : Obce chomutovského okresu

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (1hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz