Výlet Prunéřovským údolím

Prunéřovské údolí je dravé, půvabné, romantické.

Neviděl, nenašel v Krušných horách hezčí, větší meandr. Ale nejen tímto mám toto údolí v oblibě. Je toho spousta. Ukrývá v sobě několik skvostů – Kýšovický vodopád, Hasištejn, Kokrháč, kamenný mostek v Úbočí, skrývá jeskyni Karla rytíře. Kýšovický vodopád je navíc nejvyšším v celých Krušných horách. Pokud nebereme v potaz ten na německé straně, je vyšší, ale umělý – vodopád Blauenthal Jen na ten Kokrháč si musíme udělat samostatný výlet.

Autobusem do Místa, přes Hasištejn, nezapomenout na předsunutou bateriovou věž Hasištejn a Prunéřovským údolím na Kýšovické vodopády. Odtud jsou nám nabídnuty dvě varianty. Od vodopádů jít vzhůru po modré, tím si projdeme celé Prunéřovské údolí, přes Myší Díru až do Nové Vsi. Tím nemineme skvostný meandr s dravým potokem. V těch horních partiích získává údolí ten správný horský drajv. V Myší Díře se můžeme občerstvit, poté po modré přes bývalý Farský mlýn do Nové Vsi. Odtud se pak můžeme vrátit busem na lince Hora Sv. Šebestiána – Chomutov.

Druhou variantou, trochu delší, sejít 500m zpět údolím od Kýšovického vodopádu a přes dřevěnou lávku, hned za ní vpravo se můžete podívat na zazděnou štolu s okýnkem pro vlet netopýrů.

A prudším stoupáním na žlutou turistickou přes Sobětice do Výsluní. Zde je možnost občerstvení ve dvou sympatických hospůdkách. Poté přes okraj Hadího údolí, kde krásně meandruje právě Prunéřovský potok, do 6km vzdálené Hory Svatého Šebestiána a výše zmíněným busem do nížiny. Vlastně celý výlet se nacházíme v přírodním parku Údolí Prunéřovského potoka.

Kýšovický vodopád
Opravdový, hučící vodopád zažijete jen po velkém dešti v létě, nebo na jaře, kdy taje sníh. Tudíž čím vizuálně lepší vodopád chcete vidět, tím větší budete mít problémy se k němu dostat. Místo je celkem strmé, navíc všudypřítomné vlhlé kořeny a kameny. Povětšinou se prezentuje jen jeden obrázek tohoto vodopádu, což je však matení veřejnosti. Je to totiž jen ten nejhezčí dílek z celé skládnaky těchto vodopádů, který se kládá ze čtyř, někdy je uváděno ze tří sám nevím). V čase sněhu je přístupný i z Kýšovických luk, je však potřeba lana. V letních měsíchích jsou louky podmáčené, navíc s pasoucím se dobytkem, proto je snazší přístup z údolí.

Hasištejn
Hrad měl velký strategický význam pro obranu země, neboť chránil horské průsmyky, jimiž přicházeli do Čech důležité dálkové cesty z Německa. Syn zakladatele Oseku u Duchcova, Bohuslav Boreš měl za manželku Agátu, dceru Fridricha I. ze Šumburka, který hrad postavil pro krále Jana Lucemburského. Roku 1306 získal Fridrich do zástavy kraj kadaňský a tím i hrad Hasištejn. Po smrti Boršově r. 1341 se bratr Agáty, také Fridrich II. stal dočasným držitelem hradu a poručníkem jeho syna. Fridrichovi synové r. 1351 dostali hrad od Karla IV. v léno, byly mu tak povinni věrností a vojenskou službou. Pánům ze Štumburka zůstal hrad až do r. 1418, kdy byl po tříměsíčním obléhání dobyt Mikulášem Chudým z Lobkovic, ten poté dostal hrad od krále Václava IV. do zástavy za pomoc a jiné služby královské koruně.

Kokrháč
Kokrháč je přírodní památka. Důvodem ochrany je ukázka selektivního větrání ortorul s reliktním borem a výskytem medvědice lékařské. Jest to mohutný skalní ostroh, který je zřetelný i právě z Hasištejnu. Nabídne nám úchvatný pohled do údolí a lze vidět i vzdálený kostel ve Výsluní. Samotný Hasištejn máme jak na dlani. Nejsnazším zdoláním je cesta z Volyně, nedaleko samotné obce je Přírodní památka Lokalita břízy ojcovské. Samotný výlet na Kokrháč byl onehdy absolvován i s kolem, jen asi posledních dvě stě metrů jej nechal skryté a úsek zdolal pěšky.