Mariánské Lázně a jejich léčivé prameny

Slavkovský les je stejně jako České středohoří či Krušné hory součástí Krušnohorské subprovincie.

Na území CHKO je evidováno na 350 minerálních pramenů, právě při nejvýznamnějších vznikly světoznámé Mariánské Lázně. Jedná se o vývěry studených kyselek, sycených oxidem uhličitým či sirovodíkem. Zdejší pramenné oblasti přímo souvisí s rozlehlými rašeliništi vrchovištního typu se vzácnou flórou a faunou.

Za hlavní zdroj léčebné síly jsou považovány zdejší minerální prameny, na území města jich vyvěrá několik desítek. Prameny se od sebe značně liší svým chemickým složením.

Pramení z různých hloubek a jejich vydatnost je 400 – 600 litrů za minutu. Některé vytékají spontánně, jiné se musí čerpat. Všechny obsahují velké množství oxidu uhličitého (1000mg na litr) a proto se nazývají přírodní kyselky. Většina zdejších pramenů má i větší obsah železa, vytvářející u vývěrů rezavé povlaky.

V Mariánských Lázních se dnes léčí vybrané nemoci ledvin a močových cest, pohybového ústrojí, dýchacích cest a otylost. Léčbu tvoří koupele v minerálních vodách, pití léčivých vod, masáže, inhalace, slatinné zábaly, plynové injekce a další. Významné jsou i vycházky do lesnatého kraje s čistým tonizujícím vzduchem.

Různorodost chemického složení zdejších vod nemá na tak malé ploše ve světě
obdoby.

A který ze zdejších pramenů je nejznámější?

Mariiny prameny: vyvěrají na dvoře budovy Centrálních lázní. Jsou to
suché vývěry (mofety) kysličníku uhličitého, které se rozpouštějí v mělké
podzemní vodě. Užívají se k Balzaci, zřídelní plyn pak k injekčním léčbám a
plynovým koupelím. Pavilonek s vývěry Mariina plynu je dnes veřejnosti
nepřístupný. Jméno pramenům dal mariánský obrázek, zavěšený na strom, to se
pak přeneslo i na celý název města.

Křížový pramen: vyvěrá pod Masarykovou ulicí ve Skalníkových
sadech. Má vysoký obsah pevných látek, zejména solí; přítomnost síranů
vyvolává projímavý účinek. V letech 1955-56 byl nově zachycen hlubšími
vrty.

Ferdinandův pramen: najdeme jej v Úšovicích. Podobné složení jako Křížový
pramen. Nejde o jeden, ale o několik pramenů, z nichž Ferdinand I a II
poutal již od 16. století svou slanou chutí, způsobenou přítomností
Glauberovy soli. Ferdinand V je známý jako Excelsior.

Rudolfův pramen: najdeme jej v Úšovicích, užívaný k pitným kúrám u
urologických chorob. Má značný obsah vápníku. Nese jméno korunního prince
Rudolfa.

Karolinin pramen: vyvěrá ve Skalníkových sadech. Má stejné účinky
jako Rudolfův pramen, ale obsahuje více hořčíku. Užívají jej zejména
pacienti s močovými kameny.

Ambrožovy prameny: neboli též někdy nazývány Prameny lásky. Jsou
to vývěry celkem tří pramenů v parku mezi Casinem a Centrálními lázněmi,
využívají se k pitné léčbě u některých urologických chorob a
chudokrevnosti. Nesou jméno po osvíceném opatovi Jeronýmu Ambrožovi.

Lesní pramen: má alkalické účinky, užívá se při kataru horních
cest dýchacích i u některých urologických chorob. Dnešní jméno nese od roku
1828.

Antoníčkův pramen: vyvěrá při Palackého ulici v Úšovicích. Je kryt
altánkem od arch. M. Brixe. Je to osvěžující kyselka stáčená jako stolní
voda. Jméno má podle úšovického kostela sv. Antonína.