Mlýn Siřejovice

Mlýn holandského typu, dnes zřícenina a kulturní památka.
Dnes torzo větrného mlýna označované jako letohrádek Windsor.
K samotné zřícenině vede úzká pěšina.
Siřejovický mlýn je v historických dokumentech zmiňován od roku 1843. Mlel
na něm mlynář Ignaz Bertomi, jemuž v obci patřil i dům. Půdorys mlýna měl
mít tvar půlkruhu, z něhož vybíhal čtvercový výběžek.Mírně kónická 12 m vysoká věž ze světlé opuky má obvyklý kruhový půdorys o
spodním průměru 8,7 m.
Větrný mlýn fungoval do roku 1870 a kromě mlynáře nezaměstnával žádnou
pracovní sílu. Posledním majitelem byl mlynář Kunze, který nechal mlýn
zpustnout a později jej prodal průmyslníkovi Tschikelovi z Lovosic. Ten již
v provozu mlýna nepokračoval a nechal jej přestavit na letní letohrádek,
kterému se v okolí začalo říkat po anglickém, slavnějším vzoru, Windsor.
Mlýnská budova prodělala novogotickou úpravu.
Letohrádek však neměl dlouhého trvání. Bankrot průmyslníka přivodil
opuštění a zánik, takže doba jeho existence nepřesáhla jednu generaci.
Ještě za 1. svět. války byl letohrádek částečně obyvatelný a sloužil jistý
čas jako noclehárna pro sezónní zemědělské dělníky. Pak postupně chátral až
do dnešního stavu.
Zřícenina, chráněná jako kulturní památka, je soukromým, avšak veřejně
přístupným majetkem.