Vlčí jámy, sníh po celý rok

Je součástí naučné stezky Horní Blatná – Vlčí jámy . A jako bonus – asi 200 metrů odsud stojí rozhledna na Blatenském vrchu s překrásným výhledem do krajiny.

Nejvýznamnější pozůstatek těchto dobývek se nachází severně od Horní Blatné na úpatí Blatenského kopce. Podobné pozůstatky po těžbě cínu najdeme, pokud půjdeme po červené směrem na Hřebečnou, pouhé 3km od Vlčí Jámy a je to konkrétně Červená jáma.

Součástí vyhlášené přírodní památky jsou Vlčí jámy a Ledová jáma. Ledová jáma je hluboká a velmi úzká propadlina vzniklá hornickou činností při těžbě cínových rud hluboká až 15 m. Jde o pozůstatek dolu Jiří. Podle historických pramenů dosahoval důl hloubky až 50m. V profilu této průrvy se zde vytváří teplotní režim s velmi nepatrným oběhem vzduchu, takže i v letním období se zde vytváří tzv. jeskynní led.

Druhou, rovněž chráněnou přírodní památkou, je lokalita zvaná Vlčí jáma podle původního jména dolu Wolfgang. Tato propadlina ukazuje zbytky starých zřícených chodeb a komor. Je přes 120 m dlouhá, široká asi 14 m a hluboká až 25 m. Důl Wolfgang byl jedním z největších dolů hornoblatenského revíru. Dosahoval hloubky až 85 m.

Sníh a led, které se v Ledové jámě během drsných zim usadily, tady vydržely celoročně po celá staletí. „Led používali řezníci, hospody a vesměs všichni, kteří se zabývali potravinami. Zajímavé je také to, že po bitvě u Lipska, kde byl poražen Napoleon, šlo ze zdejších jam 6 vozů s ledem na léčení raněných.

Avšak stalo se něco nepředvídatelného. V červenci 2005 v Německu vyhlásili soutěž ‚Kdo v létě postaví sněhuláka‘ . Akce se sice konala až v Lipsku, přesto sem ze Saska přijela parta recesistů a z Vlčích jam byly odvezeny asi dvě tuny sněhu a ledu.

Odborníci předpověděli, že se dostatečná sněhová zásoba vytvoří v jámě po dvou nebo třech pořádných zimách. Máme za sebou už čtyři poměrně drsné zimy, pozůstatek každé z nich tu však vydrží maximálně do začátku června, a tak je třeba prognózu poopravit. Především musí povyrůst stromy z holiny po větrné smršti a nesmí se výrazněji prosazovat změny klimatu. „Zima 2005-2006 byla v pořádku. Mezitím jsou však průměrné teploty o několik desetin výš, tudíž nedojde k tomu, aby se sníh uchoval dostatečně dlouho,“ prohlásil amatérský meteorolog a pozorovatel přírody Krušných hor Rudolf Kovařík.