Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

07. října 2009 Zajímavosti

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 474 x přečteno

Dějiny dolování v Měděnci

Hornická činnost v rudním revíru v okolí obcí Přísečnice, Měděnce a Vejprt nedosáhla takového věhlasu, jako jiná krušnohorská hornická střediska. Přes to i tato oblast má značný hospodářský význam.

V Měděnci můžeme zároveň navštívit štolu Marie Pomocné na jižním svahu Mědníku. Informace o štole se dočtete zde. Nejstarší písemné zprávy ze 14. a 15.století potvrzují, že u Měděnce byla intenzivně dobývána železná ruda. Podle zápisu Horního úřadu v Přísečnici z roku 1383 bylo v okolí Měděnce postaveno 26 hamrů na zpracování železa. V období rozvíjejícího se dolování v okolí Měděnce byly pravděpodobně dobývány pouze stříbronosné měděné rudy, které se zpracovávaly na tzv. “černou měd” s malým obsahem stříbra a teprve později, asi v druhé polovině 16.století byly dobývány chalkopyrit, pyrhotin a také pyrity pro výrobu vitriolu a skalice, které se zpracovávaly ve vitriolové hutí v Horní Halži.

Třicetiletá válka a emigrace protestantských obyvatel do Saska v 17.století měly za následek úpadek dolování v měděnecko-přísečnickém revíru. Svůj podíl na tomto stavu mělo i vypálení Měděnce v roce 1640. Pokus o oživení těžby v průběhu 18.století nepřinesl očekávané výsledky a v 19.století začaly doly rychle upadat. Také těžba kyzových rud a na ní závislá výroba vitriolu a skalice silně poklesly. Naproti tomu se mírně zvýšila těžba železných rud, která se začala omezovat až v 19.století.

Mimořádný význam těžby železných rud v okolí Měděnce a Přísečnice dokládá i vyspělé železářství v této oblasti Krušných hor, která se zcela právem stala druhou nejvýznamnější železářskou oblastí v Čechách, a to až do poloviny 19.století.

Krušnohorská železnorudná ložiska jsou zastoupena dvojicí rozdílných genetických typů. Žilná ložiska se vyznačují výskytem hematitu, oxidické rudy manganu, křemenem, pyritem a fluoritem. Tyto žíly prostupují ruly, ortoruly a migmatity většinou pod strmými úhly. Mocnosti žil jsou velmi nepravidelné, většinou malé a proto z hlediska těžby mnohdy i nerentabilní. Železorudná lože nebo čočky jsou tvořeny polohami skarnů.

V roce 1954 byl zahájen rozsáhlý geologický průzkum v okolí Měděnce a Přísečnice, jehož cílem bylo vyhledání především fluoritových a barytových ložisek. V průběhu následujícího magnetometrického průzkumu byla objevena nová skarnová ložiska magnetitu.

Výstavba nového dolu Měděnec byla zahájena v roce 1960 a první ruda byla vytěžena 17.5.1968. Řadě organizačních změn, obvyklých v letech 1969 – 1977 se nevyhnul ani důl Měděnec. po roce 1968, kdy byl dán podnět k útlumu československého rudného hornictví, byly činěny přípravy na vypracování projektu útlumu a likvidačních prací dolu Měděnec. Díky vedoucím odborníkům dolu byl současně zpracován také projekt nového výrobního programu. Po vyčerpání zásob železných rud byla těžba ukončena v červenci 1992.

Nový výrobní program vycházel především z reálných úvah o další existenci nově vybudovaného a technicky moderně zařízeného dolu. Proto bylo rozhodnuto o těžbě muskovitu pro chemický průmysl a granátů jako brusivo. Vedlejšími produkty byly křemen a odpadní písky. Těžbu prováděla společnost Garmica s s.r.o.

Pro odbytové a finanční potíže byla těžba zastavena v roce 1994 a důl opuštěn a zatopen v roce 1998.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz