Lidová architektura Krušných hor

Na české straně Krušných hor jsou architektonicky a zejména urbanisticky pozoruhodná především hornická města, zakládaná nebo postupně přestavovaná v období rozkvětu těžby rud v 16. století.

O jednom z nejstarších objektů v Krušných horách se můžete dočíst v tomto článku .Jde zpravidla o pravidelně šachovnicové půdorysy, jejichž centrem bylo čtvercové náměstí s kostelem. Zastavění tvořily převážně řadové dvoupodlažní nebo i přízemní zděné domky, s poměrně jednoduchým půdorysem a bez výraznějších architektonických znaků. Byly dílem městských stavebních hutí, které do tohoto venkovského prostředí přinesly vzory tehdejších městských domů.

Ve vlastní lidové architektuře převládal ještě na sklonku středověku na Krušných horách přízemní, z kamene zděný nebo roubený dům, s obytnou částí a chlévem pod jednou střechou. Postupně byl vytlačován patrovým domem s hrázděnou konstrukcí, který přinesla do Čech německá kolonizace. Tento typ hrázděného západoevropského domu pronikl až hluboko do Čech a s jednotlivými stavbami se sedáváme v celých Krušných horách a zejména v jejich podhůří. Drsné horské podmínky asi vynutily – oproti běžnému způsobu stavby – jednak pobití dřevěného prkenného štítu šindelem nebo břidlicí, jednak přistavění dřevěného závětří u domovního vchodu.

Na Chebsku se dochovala řada hrázděných, takzvaných francouzských dvorců, což je jednotlivými budovami uzavřená čtyřhranná dispozice samostatně stojícího dvora, přenesená sem z Německa z poříčí Mohanu a přizpůsobená horskému pastevectví.

Jinak ale Krušné hory postrádají (na rozdíl od většiny ostatních našich hor) charakteristické a pro návštěvníky zajímavé příklady lidové architektury. Kromě toho poválečný úbytek obyvatelstva a zánik části osídlení, hlavně na východní polovině Krušných hor po druhé světové válce znamenal i úbytek velkého počtu dochovaných objektů lidové architektury.