Rudenský vodní příkop

Dnešní obec Vysoká Pec se nachází na katastru dvou původních obcí – Trinksaifen (Rudné) a Hochofen (Vysoká Pec).

Novodobá betonová vodní nádrž – silný pramen zprava (200 m od silnice) ↓

Pohled od silnice do lesa ↓

Neví se přesně, kdy vznikly, ale předpokládá se, že v druhé půlce 14. či v 15. století.

Rudné tak patří k nejstarším rýžovnickým místům na Nejdecku – historie zdejšího kraje je neodmyslitelně spjata s rýžováním a dolováním především cínové rudy. K této činnost potřebovali horníci dostatek vody, a protože Rudenský potok nepostačoval, vyhloubili téměř dvanáct kilometrů dlouhý vodní příkop, který do údolí přiváděl vodu z Rolavy. Jako malá holka jsem o příkopu slyšela od místního obyvatele a dlouho mi vrtalo hlavou, jak ta voda mohla téct přes kopec. Jak to bylo doopravdy jsem se dočetla až mnohem později v knize RNDr. Petra Rojíka Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří.Na okraji lesa v údolí Chaloupek (Neuhaus) přibližně mezi vrstevnicemi 835 a 840 m. se odděloval z koryta Rolavy příkop, který vedl s nepatrným sklonem nejprve pod dnešní lesní cestou, od které se posléze oddělí – cesta stoupá do kopce a vede na křižovatku lesních cest u křížku poblíž bývalé hájovny „Valešky“.

Příkop pokračuje lesem po vrstevnici kolem Vysokého vrchu (883 m n.m.) – zde je velmi dobře patrný zvláště v zimě, pokud není sníh nebo brzy z jara. Některá místa příkopu měla stěny z kamene, dodnes pěkně zachovanými. V této části je příkop nejzachovalejší. Příkop se pak stáčí na planinu Havraního vrchu – zde je těžké ho sledovat, protože tato místa byla zemědělsky využívána a tudíž rozorána.

Příkop však můžeme opět sledovat pod bývalou hájovnou „Valeškou“ a lze podél něj jít až na konec rudenského údolí, kde nad vesnicí překračuje silnici na Přebuz – zde je ale těžší ho sledovat. Pouze s nepatrným spádem pokračuje příkop po úbočí Rudenského špičáku a zatáčí směrem k Nejdku. Zde je velmi dobře viditelný v prudkém svahu za statkem, kde býval za první republiky skokanský můstek. Příkop vede pod doskokem. Tam je zasypán, je ale dobře patrný z obou stran a můžeme ho sledovat až na okraj lesa. Velké smrky rostoucí zde po jeho stranách mají z jedné strany kořeny zvláštně rostoucí kolem kamenných zdí koryta.

Bohužel odsud lze příkop sledovat je stěží – louky byly rozorané. Příkop šel po vrstevnici dál, až nad dnešní otočku autobusu, kde byl sveden do Rudenského potoka. V místě předpokládaného koryta našli minulý rok obyvatelé velmi dobře zachovalý stoupovací kámen. Ten se používal pro drcení cínové rudy a prý kvůli zvuku stoupoven „poch-poch“ se této části obce říkalo „Pochlowitz“.

Pokud se na rudenský vodní příkop chcete podívat, nejjistější cesta, jak ho najít, je odbočit v Rudné před kostelem na Havranní vrch. Téměř nahoru vede asfaltová silnice, tam kde končí, se dáme vlevo po cestě, která vede k trianglu (nově postavený, zdálky viditelný). Před lesem se dáme po pěkné nové štěrkové cestě vlevo (vpravo bychom došli do Nových Hamrů). Asi po sto metrech dojdeme na křižovatku s křížkem (Boží muka). Zde se dáme doprava a sledujeme hlavní cestu – vede mírně do kopce a pak se začne svažovat. Když vyjdeme z vysokého lesa, objeví se nám po pravé straně další cesta svažující se dolů k Novým Hamrům. Půjdeme-li po ní, objevíme asi po 300 m koryto příkopu, které cesta přetíná.

Text a foto: Barbora Kosíková