Nejdecká skála

Hlavní pamětihodností města Nejdek je románská hradní věž. Je údajným pozůstatkem hradu, který vznikl na žulovém ostrohu obtékaném řekou Rolavou kolem roku 1300. Věž byla obydlena až do roku 1790, kdy byl vystěhován poslední věžník i s rodinou kvůli zhoršenému stavu části věže. V r. 1831 byla největší část věže odstraněna, protože hrozilo její zřícení.

Fantastický tvar Nejdecké skály – zvané též Knížecí nos – vznikl zvětráváním a odnosem měkčích částí horniny podél přirozených puklin, erozí vodním tokem Rolavy i lámáním kamene lidskou rukou. Skála je tvořena hrubozrnnou biotickou žulou světle šedé až narůžovělé barvy. Žula je hlubinná vyvřelá hornina složená převážně z křemene, živců a slíd.

Různé druhy žul jsou charakteristickými horninami celé oblasti. Budují rozsáhlý karlovarský pluton, který hostí významná ložiska cínu, železa, uranu a jiných rud. Ze žil se v okolí Nejdku dobývaly také křemen a živec pro výrobu porcelánu. Žula je tradičním stavebním materiálem, která se do 20. století lámala v četných lomech. Zvětráváním žuly vznikla na Karlovarsku ložiska kvalitního kaolinu.

Nejdeckou skálu obdivoval také Johann Wolfgang Goethe. Při cestě ze saského Scheebergu do Karlových Varů v roce 1786 ho upoutala natolik, že ji nakreslil.
Na skále je v současnosti umístěn památník nejdeckému rodákovi Ignáci Sichelbarthovi (1708-1780), jezuitskému misionáři, hlavnímu dvornímu malíři a mandarínovi na císařském dvoře v Pekingu.