Božídarský Špičák

V Krušných hory napočítáme nejvíce Špičáků. Kromě Božídarského Špičáku /navíc vedle leží Střední Špičák (924)/, se pyšní dalšími: Velký Špičák (965 m) , Špičák u Přebuzi (991 m) /vzdálen 5km/, Špičák (730 m) u Horní Nivy, Nejdecký Špičák (748 m), Špičák (662 m) u Oseka, Pavlovský Špičák (695 m) u Hasištejna, Špičák (723 m) u Krásného Lesa – ten navíc leží v přírodní rezervaci Špičák, Špičák u Perštejna (618m) či Rudenský Špičák (926 m) u Vysoké Pece.

Tento je zároveň po Klínovci druhým nejvyšším vrcholem s nadmořskou výškou 1115 metrů.

Objevíme jej na náhorní planině Krušných hor, 3 km jihozápadně od Božího Daru.

Z geologického hlediska se jedná se o nefelinitový (čedičový) suk vzniklý v třetihorním období miocénu vertikálním sopečným vyvřením; okolní druhohorní fylity byly později obnaženy erozí. V tomto se jedná o nejvyšší vrch tohoto druhu nejen v Krušných horách ale i ve střední Evropě. Na svahu jsou navíc patrné zbytky lávového příkrovu.

Na Špičák žádná cesta nevede. Navíc v zimním období dost těžko přístupný.
Leží přímo uprostřed Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, kde se má chodit po vyznačených cestách, na druhou stranu na vrcholu nic chráněného neroste.