Přírodní rezervace Ztracený rybník

Rašeliniště u státní hranice se Spolkovou republikou Německo asi 5km od Hazlova ve Smrčinách.

Katastrální území: Polná

Nadmořská výška: 550 m

Výměra: 11,43 ha

Vyhlášeno: 1997, nově 1998

Rašeliniště je mimořádně cenným vegetačním reliktem v rámci Chebska i celé České republiky.

Geologie

Plohu rašeliniště zaujímá organozem typická a glejová, přecházející po okrajích do gleje organozemního. V okolí leží silně kyselé hnědé půdy (kambizem dystrická) s rankery (typickým, litickým) a litozeměmi.

Květena

Jádrem území přírodní rezervace je přechodové rašeliniště se značnou příměsí borovice blatky (Pinus rotundata). Centrální plochu rašeliniště obklopuje les, který vzhledově připomíná trvalá sukcesní stadia přirozených podmáčených smrčin (svaz Piceion excelsae). Tuto domněnku podporuje přítomnost třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), sedmikvítku evropského (Trientalis europaea) a teprve nedávno objeveného bradáčku srdčitého (Listera cordata) na bohatém mechovém podrostu rašeliníků a mechů (průzkum mechového patra dosud nebyl proveden). Na méně zastíněných místech se ve smrčině objevuje také prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata). Obě orchideje nebyly zatím jinde na české stráni Smrčin nalezeny, v Německu rostou v mnohem vyšších polohách.

Zvířena

Na území přírodní rezervace byly pozorovány jen běžné druhy- např. čolek horský (Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) apod.

Lesnictví

Lesy v chráněném území nebyly nikdy (vzhledem ke konfiguraci a podmáčení terénu) intenzivně hospodářsky využívány. Rostou tu kyselá jedlová bučina, chudá smrková jedlina, svěží rašelinná smrčina a kyselá rašelinná smrčina. Jsou zařazeny do lesů zvláštního určení.

Využití

Dříve zde býval rybník — jeho hráz je jasně patrná na jižním okraji chráněného území. Po vytvoření pohraničního pásma zůstalo území relativně nedotčeno pro svoji odlehlost a špatnou přístupnost. Jediným zásahem posledních let je kalamitní těžba smrku a zalesňování po požáru severně od chráněného území počátkem 90. let 20. století.

Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko

Chráněná území ČR XI.