Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

18. března 2018   Muzea a štoly  

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 343 x přečteno

Těžba v Horní Blatné

Horní Blatná patřila k nejvýznamnějším cínovým ložiskům v Čechách. První zmínky o rýžování cínovce se datují od 14. století. Cínovec (kasiterit) se těžil i na písčité zvětralých výchozech cínovcových žil. Kromě cínu se dobývalo i stříbro a železo. Rozkvět cínového revíru trval až do konce 16. století. Těžké rány zasadila dolování třicetiletá válka v letech 1618-1648, exodus luteránských horníků do Saska, morové epidemie i opakující se hladomory. V17. století byla v revíru v provozu jen rýžoviště. Hlavním dolem na Blatenském vrchu byl Wolfgang, kde se dobývala ruda už v roce 1532. Na jeho místě jsou dnes tzv. Vlčí a Ledové jámy, které vznikly kombinací povrchového a hlubinného dobývání greisenových žil Wolfgang a Jiří. Důl Wolfgang podsedla a odvodnila dědičná štola Vavřinec, která byla ražena od roku 1749 jako obecní.

V druhé polovině 17. a počátkem 18. století byla snaha obnovit a rozšířit rýžovací a důlní práce na cí¬nových ložiskách. Roku 1660 bylo v revíru Horní Blatné v provozu 11 dolů s 31 horníky a 11 rýžovišť s 50 dělníky. Od dvacátých let 18. století intenzita důlních prací vzrůstala a počet dolů se zvýšil na 72 podniků s pěti rýžovišti. Nejrozsáhlejšími doly byly Vavřinec (Lorenz) a především Konrád na Bla¬tenském vrchu, hloubený od roku 1719 do hloubky 100 m, v němž pracovalo 125 horníků. Průměrná roční produkce dolu činila v polovině 18. století 10-15 tun cínu. Od r. 1656 do roku 1661, tj. za 6 let, se vyrobilo sice jen asi 687 centů cínu (ročně tedy cca 6,4 tuny), avšak o století později, v letech 1746 až 1755, tj. za deset let, 7 096 centů (ročně tedy cca 40 tun). Za celou tu dobu, od r. 1656 do r. 1755, tj. za 100 let, se získalo asi 18 400 centů cínu (ročně tedy v průměru asi 10,3 tuny).

Rubalo se ručně, špičákem, želízkem a mlátkem, používalo se žárové práce, ale také se užíval střelný prach. Vodu k vodním kolům úpraven a hutí, zčásti i pro rýžoviště, sem přiváděl 20 km dlouhý Blaten¬ský příkop až od Božího Daru. Na dolech Konrád a Vavřinec pracovaly poměrně složité vodotěžné stroje, vedle nich i jednoduché a málo výkonné vodotěžné stroje.

Cín byl jednou z hlavních komodit evropského dálkového obchodu, neboť v celé Evropě byl dostupný pouze anglický Cornwall a česko-německé Krušnohoří bylo ve 12.-16. století významným zdrojem tohoto kovu. Rozvíjející se řemeslná výroba oceňovala zejména jeho snadnou tavitelnost, stříbřitou barvu a odolnost vůči povětrnostním vlivům. Cín se používal ke zhotovování cínového stolního náčiní s rytým či reliéfním dekorem, které se v 16. století stalo evropským módním hitem. Sloužil i pro pocí¬nování železných plechů, uplatnil se při odlévání liter pro knihtisk, při výrobě fólií ke zhotovování zrcadel, při glazurování varného nádobí a emailování kovových výrobků různého druhu, slitina cínu s mědí, bronz, sloužila k výrobě zvonů a kanónů.

Cínová ruda – Kasiterit byl těžen u Horní Blatné z rozsypů a greisenových cínowolframových ložisek již od 15. století. Vedle hlubinné těžby se také rýžoval z rozsypů a potočních usazenin ve všech míst¬ních potocích, zvláště v Blatenském, Kozím nebo Podleském potoce a v údolí Černé. Cín je geneticky vázán na skupinu tzv. krušnohorských granitů. K jeho koncentraci docházelo v křemenných žílách a v greisenu, který je hojný v hornoblatenském granitovém tělese. V žilných pásmech Dolů Wolfgang a Vavřinec se kasiterit dobýval až do hloubky 20-85 m. Místy jsou zachovány staré povrchové dobývky a propadliny šachet. Pozoruhodné jsou turisticky atraktivní Vlčí jámy, které tvoří až 120 m dlouhý a 10-14 m široký pás v terénu výrazných stop po povrchovém i hlubinném dolování v greisenizovaném granitu.

Velké rozlišení mapky LV 1-1 http://www.krusnohorsky.cz/wp-content/uploads/2018/03/LV_1-1.jpg

Velké rozlišení mapky LV 1 http://www.krusnohorsky.cz/wp-content/uploads/2018/03/LV_1.jpg

LV 1-1
1 Hořejší štola
2 Šachta na hořejší štolu (světlík)
3 Šachta na hořejší štolu (světlík)
4 Šachta na hořejší štolu (světlík)
5 Šachta na hořejší štolu (světlík)
6 obecní štola Vavřinec
7 Tříkrálová šachta
8 Konrád – horní štola
9 Frischglück vodotěžná šachta
10 Těžná šachta
11 šachta Jan
12 Nová šachta
13 Slavkovská vodotěžná úpadní šachta
14 šachta Lothen
15 šachta Kryštof
16 Horbachovská šachta
17 Konrád – prostřední šachta
18 šachta Bůh Otec
19 Horbachovská těžná šachta
20 Stará vodotěžná šachta

LV 1
21 dědičná štola Konrád
22 1. světlík na štolu Konrád
23 2. světlík na štolu Konrád
24 Kryštof – komín
25 Nová šachta (Antonín)
26 Marie – stará šachta
27 šachta Anděl Gabriel
28 světlík na štolu Gabriel
29 štola Gabriel
30 štola Kryštof – prostřední
31 světlík A
32 štola Trojice
33 štola Vůle Boží
34 štola pod Blatenský vrch

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (1hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat



Odpovědi


2 × 9 =




© 2009 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít.