Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

01. prosince 2005 Obce a místa

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 270 x přečteno

Kryštofovy Hamry

Kryštofovy Hamry, německy Chrisíophhammer, leží v údolí Přísečnického potoka v nadmořské výšce kolem 670 m. Nad vesnicí se tyčí hráz vodní nádrže Přísečnice, jejíž výstavba osudy vsi hodně změnila. Při územní reorganizaci v roce 1960 ztratily Kryštofovy Hamry svoji samostatnost a byly připojeny k Přísečnici. Od 1. 7. 1974 jsou již opět obcí a převzaly celé katastrální území bývalého MNV Přísečnice i Černého Potoka, který k nim byl přičleněn z MěNV Vejprty. Jedině Kotlina byla roku 1979 od Kryštofových Hamrů převedena k Měděnci.

Kryštofovy Hamry

První zpráva o vesnici Kryštofovy Hamry je až z roku 1720, ale život v tomto údolí začal již na počátku 15. století. Tehdy bylo v okolí Přísečnice 26 hamrů a jeden z nich stával údajně v místech dnešních Kryštofových Hamrů. Za husitských válek byl zničen a již nebyl obnoven. Místu se pak říkalo Brand – volně přeloženo spáleniště.

Panství Přísečnice bylo roku 1545 převedeno do majetku královské komory a jeho řízením byl pověřen královský hejtman, sídlící v přísečnickém zámku. Rok nato byla Přísečnice prohlášena za královské horní město.

V přímé královské režii zůstalo přísečnické panství jen něco přes 10 let, pak komora západní část panství zastavila Bohuslavu Felixovi z Lobkovic a Hasistejna. Roku 1560 komora vyhověla jeho žádosti o dědičné přenechání zastaveného území, které pak Lobkovic připojil k hasištejnskému panství. Město Přísečnice, zdejší doly a část lesů zůstalo ve správě komory, která je střídavě řídila sama nebo dávala do zástavy různým pánům. V letech 1621 – 25 měl Přísečnici v zástavě Kryštof Grád z Grůnbergu, který v lese u Kryštofových Hamrů opět vybudoval hamr a nazval jej hamrem sv. Kryštofa. Sestával z vysoké pece, dvou kováren, mlýna, pily a rybníka. Další nájemce přebudoval jednu kovárnu na měděný hamr a zásoboval mědí všechna okolní místa i šest pražských měditepců. V roce 1660 byla zde vybudována také cihelna, ale ves stále ještě neexistovala.

Teprve po roce 1720 jsou zprávy o vesnici častější, ale kusé. Např. zápis z 5. 12. 1720 uvádí prodej panského hostince včetně masného krámu soukromníkovi.

V 1. polovině 18. století byla spotřeba dřeva pro zdejší hamr již tak veliká, že práce se v něm nevyplácela a byl proto r. 1754 přebudován na výrobnu kobaltové modři s mlýnem na rudu se 7 chody, tavírnou se 2 pecemi, stoupou na křemen a třemi skladovacími „kvelby“. Kromě kobaltové barvy se zde získával i prášek, užívaný dříve místo pijáků k vysoušení psaných textů.

Kolem poloviny 18. století zde vznikl v č. p. 21 další podnik – drátovna a po Čase byla otevřena ještě jedna. Ke konci 18. století se Kryštofovy Hamry začaly prudce rozvíjet a vznikaly tu i další nové podniky: výroba lžic a klempířství, výroba hřebíků a v roce 1801 dva zbrojířské hamry. Zhotovovaly bajonety, hlavně a nabijáky. Ke konci 18. století měly Kryštofovy Hamry 43 domů.

V roce 1806 koupil výrobnu kobaltové modři F. B. Salzer, který o sedm let později přikoupil i drátovnu v č.p. 21 a navijárnu drátu v č. p. 45. Salzerovi byli tehdy zdejší nejmajetnější rodinou. V roce 1820 byla těsně u vsi otevřena Antonínova štola a Richterův cech, ale vzhledem k rozporům mezi podílníky byl provoz brzy zastaven, přestože narazili na stříbrnou a kobaltovou rudu.

V roce 1830 byla v č. p. 34 otevřena výrobna cvočků a od 40. let se zde rozšířilo i paličkování krajek a našívání korálků. Muži byli většinou zaměstnáni při kácení a svážení stromů, které při jarní velké vodě plavili dále. Nechyběli zde ani muzikanti, kteří stejně jako ostatní krušnohorské kapely se dostávali daleko do světa. V roce 1847 tu byla zavedena ještě výroba špejlí a zápalkových dřívek.

To vše ale nemohlo zahnat bídu a když r. 1874 byl zastaven provoz ve výrobně kobaltové modři, byl zde život opravdu těžký.Kryštofovy Hamry přestaly být v roce 1850 součástí panství Přísečnice a staly se samostatnou obcí. Situaci jejich obyvatel trochu zlepšilo zřízení pobočky Pohlovy vejprtské pletárny, která zaměstnala na 120 dělnic. Další majitel ji změnil na dílnu, ve které se navíjelo hedvábí na cívky. Když pak byl sousední německý Johstadt spojen železnicí s německým vnitrozemím, což umožnilo rozvinutí jeho průmyslu, začali obyvatelé Kryštofových Hamrů pracovat i tam.

V roce 1923 prodala obec bývalou výrobnu barev Fr. Schmidtovi a ten zde otevřel továrnu na výrobu krajek a záclon, která byla v provozu až do r. 1948.

První zmínka o škole je z roku 1770, ale školní budova byla postavena až r. 1838 a sloužila do r. 1952. Pak byla
spolu s farou přestavěna pro potřeby útvaru pohraniční stráže a vyučování probíhalo v Č. p. 135 až do roku 1971, kdy byla škola zrušena.

Kostel byl postaven v letech 1829 – 32 a byl zasvěcen sv. Kryštofu. Bohoslužby se v něm již nekonají. Ve stráni nad ním je malý, téměř romantický hřbitov. Přístup k němu je dost obtížný, ale vynést tam urnu problém není.

I po záboru Sudet odcházelo odsud dost lidí pracovat do Saska, protože zemědělství zde bylo vždy nevýznamné a zdejší malé podniky nestačily zaměstnat všechny obyvatele. V té době byly Kryštofovy Hamry již vyhledávaným letoviskem, kam přijížděli návštěvníci hlavně ze Saska. Tehdy zde byly čtyři hospody – v jedné z nich je dnes obecní úřad – cukrárna, tři obchody s potravinami, tři pekaří, tři trafiky, řezník, dva holiči, obchod s uhlím a šest různých řemeslníků. Byla zde postavena i řada nových domků.

Po odsunu německého obyvatelstva podstatně klesl počet obyvatel, byl zastaven provoz v místní elektrárně (původně drátovně č. p. 21), výrobně krajek a záclon (r. 1948) a také na pile (r. 1953). Muži, kteří zde zůstali, pracovali většinou v lese, ženy docházely za prací nejdříve do Přísečnice, pak do n. p. TOSTA ve Vejprtech. V letech 1954 – 1966 se o zpestření zdejšího života postarala posádka Pohraniční stráže. Přesto zůstalo hodně domů neobydlených, proto byla v letech 1959 – 60 provedena demolice rady chalup.

Po odchodu posádky tu život téměř ustal, dokud nepřinesla aspoň na čas určité oživení začátkem 70. let výstavba vodní nádrže. Dnes je tu ale více chat než trvale obydlených domků. Kryštofovy Hamry se staly oblíbeným rekreační místem v létě i v zimě, kdy jsou zde ideální podmínky pro zimní sporty.

Od října 1998 byla zde otevřena přeshraniční turistická stezka pro pěší, vzdálená od kostela něco přes dva kilometry. Působí ale trochu opuštěně, rozhodně více využívaný je přechod v Černém Potoku.

Na podzim r. 1999 byl v budově obecního úřadu otevřen hostinec, kde si obyvatelé mohou objednat i základní potraviny. Bývalá budova PS se změnila na výcvikové a vzdělávací středisko SPS min. vnitra. Při oslavách 300. výročí existence Kryštofových Hamrů ukončil j. Hossner svoji slavnostní řeč přáním, aby byly využity zdejší vody. Jistě netušil, jakým způsobem se to stane.

Zdroj: Zdena Bittnerová : Obce chomutovského okresu

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz