Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

24. prosince 2005 Pěší tůry

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 558 x přečteno

Romantickými cestami k zasutým Žeberkům

Vysoká Pec, autobus-Kundratická myslivna 1km – Pod Novým Žeberkem 3,5km – Nový Žeberk a zpět 4,5km – pod Medvědí skálou 6km – Pod Jedlovou 6,5km-Jedlová a zpět 8,5km-Červená jáma, hájovna 9,5km – Jezeř (Starý Žeberk) 11,5km – Jezeří, zámek 13,5km-Žeberská lípa, odbočka 16km – Kundratická myslivna 18km – Vysoká Pec, autobus 19km

Na výšinách nedaleko majestátního kopce Jedlová stávaly dva hrady stejného jména – Žeberk, označované jako Starý a Nový. Z obou do dnešních dnů nezůstalo mnoho. Cesty, po kterých se za jejich slávou vypravíme, však patří k nejkrásnějším a nejromantičtějším v celé popisované oblasti. Provedou nás místy, která si uchovala mnohé z bývalé velebnosti a divoké nezkrotnosti Krušných hor.

Na cestu se vydáme od zastávky autobusů na jižním okraji obce Vysoká Pec, ležící SV od Jirkova.
Od turistické orientace jdeme po modré a žluté značce vzhůru přes ves. Modrá zahýbá asi po400m vlevo, my jdeme po žluté. Na konci obce u koupaliště jdeme vpravo silničkou, přejdeme přes potok a stoupáme k rozcestí, z něj vlevo vzhůru loukou ke Kundratické myslivně. U myslivny zahýbá žlutá značka spolu se silničkou vpravo, my se dáme vlevo, kolem hájovny po panelové cestě dál údolím. Vede nás hezkým bukovým lesem. Držíme se stále hlavního směru, mineme cestu doprava, na dalším rozcestí půjdeme mírně doprava. Vlevo za potokem se zvedá vrch Dubina (656m), vzdor názvu pokrytý starým bukovým lesem.

Držíme se stále „panelky“, nedáme se zlákat cestou mířící vlevo dolů. Po chvíli spatříme pod námi na potoce betonovou hráz vybudovanou v r.1992 k ochraně proti velké vodě a zachycování nečistot. Panelová vozovka tu končí, dál půjdeme v původním směru po zpevněné cestě. Po novém mostě přejdeme přes potok a stoupáme při jeho pravém břehu. Údolí nabývá na romantičnosti. Asi po 500m za mostkem se stáčí cesta vlevo podél menšího potůčku,mine rozcestí a o 100m dál nás dovede na další křižovatku pod vysokými buky, kde doleva odbočuje vedlejším údolím lesní cesta do Pyšné. V těchto místech se pustíme mírně vlevo zarůstající travnatou cestou do svahu Zámeckého vrchu (684m).

Cesta se po chvíli ztratí, my stále stoupáme , teď již prakticky volně lesem na skalnatý hřebínek a po něm vlevo vzhůru k zalesněnému vrcholu, ke zbytkům středověkého hradu. Hradiště je poměrně rozlehlé, ohraničené výraznými destrukcemi zřícených zdí. Na nejvyšším, ne příliš prostorném místě někdejšího hradu, objevíme pozůstatky kamenných zdí nejvyšší jsou 80cm.

Na níže položeném předhradí, kterým jsme prošli, je značné množství kamenů, prohlubní a terénních nerovností po hospodářských staveních. Stával tu tedy hrad Nový Žeberk.

Stejnou cestou se vrátíme dolů na rozcestí u potoka a půjdeme dál širokou cestou údolím. Asi po 600m se cesta stáčí ostře vlevo zpět k Zámeckému vrchu a dál do Pyšné, my z ní v zatáčce odbočíme vpravo na méně výraznou cestu. Po chvíli přejdeme potok, stočíme se vpravo přes další potok, asi 50m za ním na okraji paseky se dáme vlevo vzhůru březovým hájem k asfaltové silničce. Po ní jdeme vlevo . Asi po 100m silnička velkým obloukem protíná boční údolí. V těchto místech ji opustíme a zahneme na travnatou cestu, stoupající březovým lesem podél menšího potoka. Zhruba po 700m v levotočivé zatáčce se cesta dělí – pustíme se vlevo k potoku, přejdeme ho a nevýraznou pěšinou pokračujeme těsně nad jeho levým břehem. Asi po 250m se cesta znovu objeví se, stočí se a stoupá výrazně ve svahu nad potokem. Po čase se napojíme na lesní vozovou cestu, po dalších 40m při kótě 828m vyústíme na asfaltovou silničku, po které prochází modrá turistická značka, po ní půjdeme dál vpravo.Teď již naprosto pohodlně dojdeme asi po půl kilometru na rozcestí Pod Jedlovou, odkud odbočuje asfaltka vpravo na Jedlovou , kde je dnes televizní vysílač (853m).

Naše trasa pak pokračuje po silničce, z níž se nám otvírá hezký výhled na vrch Homolka(844m) a rozlehlou louku s myslivnou Červená jáma na jeho úpatí. Asfaltka vede dál směrem na Novou Ves, naše modrá značka však z ní na rozcestí u myslivny odbočuje vpravo. Travnatá cesta mírně ale vytrvale klesá mladým, převážně listnatým lesem, postupně se nám nabízejí pěkné pohledy na Jedlovou, od níž nás dělí hluboké údolí Vesnického potoka, pramenícího pod Medvědí skálou. Údolí patří k nejstrmějším v Krušných horách vůbec, má průměrný spád asi 14,8%. Přímo před námi vystupuje zalesněný Starý Žeberk.Po chvíli sestoupíme na lesní silničku a sejdeme po ní vpravo dolů. Asi po 200m v pravotočivé zatáčce ji zase opustíme a pokračujeme v přímém směru po široké vozové cestě. Procházíme po strmém svahu plném balvanů. Hluboko pod námi v údolí Vesnického potoka je malebná horská přehrada Jezeří.

Cesta po chvíli mine výraznou špičatou skálu, za ní pak projde malebným miniaturním skalním městem a nakonec sestoupí do sedla k turistickému orientačnímu místu Jezeř při okraji národní přírodní rezervace Jezerka (130ha).Jde o jednu z nejcennějších přírodních lokalit v Krušných horách, rozloženou na skalnatých svazích, jejichž podloží tvoří horniny krušnohorského krystalinika. Místy se dochovaly i pozůstatky po středověké těžbě stříbrné a železné rudy. Od turistické orientace vede významová značka na vrchol Žeberku (706m) kolem mohutných skalních kup až k vyhlídce na konci vrcholového bradla (300m a zpět);dřívější okružní cesta je z důvodu ochrany rezervace zrušena.Na rozeklaných vrcholových skalách stával hrad Starý Žeberk, jeden z nejvýše položených v severních Čechách. Byl založen koncem poloviny 13.století. Protože hrad nebyl pohodlný, postavil si některý z dalších majitelů hrad Nový Žeberk; původní sídlo se pak nazývalo Starý Žeberk. Dochovalo se z něj jen málo-část kamenné ohradní zdi nad sedlem, polozasypaná cisterna a hluboký do skály vytesaný příkop při přístupové cestě, z dalších staveb, z nich některé, zejména na vrcholcích skal, byly dřevěné, pouze terénní nerovnosti. Od Jezeře sestupujeme dál po modré značce širokou cestou strmým skalnatým svahem Jánského vrchu.

Asi po 300m od turistické orientace na okraji úžlabiny před pravotočivou zatáčkou je vlevo u cesty rozsedlinová asi 2m dlouhá jeskyně. Vysokým bukovým lesem sestoupíme až do údolíŠramnického potoka. Při poměrně malé délce tu potok překonává převýšení 544m, což znamená, že se sklonem 16% patří toto údolí k nejstrmějším v celých Krušných horách. Původní přirozené ústí potoka zlikvidoval uhelný lom, proto jsou jeho vody odváděny 1015m dlouhou štolou Jezeří do Albrechtického potoka a ty pak 255m dlouhou Albrechtickou štolou do umělého koryta, vedoucího při úpatí hor do říčky Loupnice. Potok překonáme kamenným můstkem a pokračujeme protilehlým svahem. Po 250m na vidlicovitém rozcestí jdeme vpravo, dost výrazně dolů ke křižovatce lesních silniček nad zámkem Jezeří.

Od zámku, vzdáleného 0,5km přichází žlutá značka. Pustíme se po ní opačným směrem, vpravo po asfaltové silničce.Znovu přejdeme potok a sestupujeme zalesněným úbočím, po 300m zahneme se silničky vpravo na lesní cestu, z nich se nám otvírají hezké pohledy na zámek. Na dalším rozcestí půjdeme vpravo vzhůru.

Asi 200m výrazně stoupáme, pak následuje klesání. Cesta nás přivede nad horní okraj velkolomu Čs.armády, jednoho z největších v severních Čechách. Nad ním, převážně vrstevnicovou cestou při kraji lesa pokračujeme stále v přímém směru až k silničce, stoupající vpravo údolím Vesnického potoka k přehradě Jezeří. Stojí tu úpravna vody a objekt Povodí Ohře, na křižovatce je orientační místo. Kdybychom se pustili po silničce vpravo, přišli bychom po 300m k Žeberské lípě.

Je to mohutný rozložitý strom, se seříznutou vrchní částí koruny a velmi objemným kmenem, plným boulí a nárůstů, jehož větve se vzájemně dotýkají a na některých místech docela srostly, její stáří se odhaduje na 750let; je tak nejstarším stromem na Mostecku. Z rozcestí pokračujeme rovně lesní cestou, zprvu po rovině pak zvolna vzhůru listnatým lesem až ke křižovatce asfaltových silniček. Po jedné z nich přichází žlutá značka, po které sestoupíme ke Kundratické myslivně a odtud se už vrátíme známou cestou do Vysoké Pece.

zdroj: Krušné hory – východ / Petr David, Vladimír Soukup. — 1. vyd.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2024 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz