Bečov u Blatna

Bečov, německy Petsch, od 1.1 1951 část obce Blatno, leží v nadmořské výšce 620m.
Počátky jeho dějin jsou nejasné, často bývají zaměňovány s dějinami Bečova v okrese Most. Tehdy koupila chomutovská komenda německých rytířů od opata kláštera benediktů v Postoloprtech několik vesnic, mezi nimi i Bečov.

V dalších dokladech to již byl Bethscov. Název vznikl buď příponou -ov k mužskému jménu Bečka , nebo ze slovesa bečeti, což by znamenalo křiklouny .

U chomutovského panství Bečov zůstal až do roku 1605 a sdílel s ním jeho osudy včetně rekatolizace , prosazované |Jiřím Popelem z Lobkowic. Když pak Popel upadl u císaře v nemilost a celý majetek mu byl zabaven, rozhodla po čase královská komora o prodeji tohoto panství . Jednu jeho část s Červeným Hrádkem, Blatnem, Bečovem a dalšími vesnicemi koupil roku 1605 Adam Hrzán z Harasova . K červenohrádeckému panství pak Bečov patřil až do roku 1850, kdy se stal samostatnou obcí.

Ani Bečovu se nevyhnuly události třicetileté války, kdy musel platit výpalné. Roku 1654 byl ale podle berní ruly již docela v pořádku. Žilo tam 5 sedláků a 9 chalupníků, z nichž jeden šenkoval a jeden měl „mlejn na 1 kolo“.
Roku 1774 byla ve středu obce vedle obecního rybníka postavena barokní kaple, zasvěcena P.Marii Sněžné. Byla jednolodní s pravoúhle zakončeným prebystářem a se sakristií na severní straně. Svátek P. Marie Sněžné, připadající na 5. srpen se vždy změnil ve velkou slavnost. První mše byla tu sloužena roku 1775. V roce 1821 byla kaple rozšířena.

Později vzniklo u kaple rozcestí cest, vedoucí z návsi jednak k přehradě Kamenička, jednak k Dolským mlýnům v nynějším Bezručově údolí. Dnes již kaple neexistuje, byla zbořena r.1964. V Bečově zůstala jen za vjezdem do vesnice novodobá kaplička.

V roce 1787 bylo v Bečově 16 domů a v r.1846 v nich žilo 134 obyvatel. Dne 2.10. 1801 se narodil v rodině bečovského sedláka Jiřího Knapa v č.p.4 pozdější chomutovský dětský lékař a botanik Josef Knaf.Zasloužil se o poznání květeny širokého okolí Chomutovska a podílel se i na soupisu české květeny.

Obyvatelé Bečova se většinou zabývali zemědělstvím a chovem dobytka. Stoupající spotřeba vody v Chomutově donutila město aby přikročilo k vybudování vodní nádrže. Pro postavení bylo vybráno údolí Kameníčky, levého přítoku Chomutovky, ležící na katastru Bečova.

Výstavba přehrady v letech 1899-1904 značně ovlivnila zdejší život. „Údolní nádrž císaře Františka Josefa I“ vzbudila velkou pozornost a přilákala odborníky i z daleka. Přijížděli sem získat zkušenosti pro podobné práce, plánované u nich doma. Kvůli přehradě musel být zbořen „Gröllmühle“, ležící na později zatopeném území. Poblíž stojící myslivna byla přeložena na západní úbočí. Přehradní hráz je dlouhá 163m a vysoká 33,5 metrů. Její šířka se pohybuje od 30m u země po 4m v koruně. Zatopená plocha je 61ha.

Na katastru Bečova stál i 2.Dolský mlýn, od roku 1837 pila a restaurace. Dnes je to známý Druhý mlýn v Bezručově údolí. Kromě této restaurace stával ještě přímo v Bečově Knafův hostinec.

Elektřina byla zavedena r.1922 z kadaňské elektrárny.

Po odsunu Němců se počet obyvatel značně snížil a již se nepodařilo Bečov plně dosídlit. Naopak Obyvatel stále ubývalo a Bečov se postupně měnil v rekreační osadu, ve které je 18 rekreačních objektů.

Jako zajímavost by se ještě mohlo uvést, že v okolí dnešního Bečova a Radenova stávaly ve 13.století sklářské huťě.

Zdroj: BINTEROVÁ, Zdena : Obce chomutovského okresu