Řopíky, nejen na Kočičáku …

„…v horách, lesích a nejen v okolí města Chomutova na ně narazíte velmi často. Desetiletí je zamaskovala někdy k nepoznání… Často teprve dnes doceníme, jak důmyslně byly voleny jejich pozice. Střelecké průseky zarostly stromy a křovinami. Hluboké a prázdné střílny se černají v železobetonových monolitech.

Tisíce objektů československého opevnění, budovaných v letech 1935-1938 v Čechách, na Moravě, na Slovensku i Podkarpatské Rusi zůstaly dodnes tak, jak je naši vojáci po kapitulaci opustili. Pěšáci a hraničáři, kteří je byli připraveni v září 1938 bránit, byli odhodláni raději padnout než svá stanoviště opustit…

Od vybudování prvního československého pevnostního objektu uplynulo již více než 70 let, ale přesto nezůstala pouhou historickou památkou, připomínající tehdejší odhodlání i zradu. Dodnes je často kladena otázka, proč Československo stavělo opevnění, jakou měli jeho objekty odolnost, výzbroj, osádku, technické vybavení, kdo a kdy je stavěl a mnohé další …

Proč o československém opevnění hovoříme jako o jednom z nejmodernějších fortifikačních systémů v Evropě? Dnes již lze i vyvrátit spoustu legend, která uplynulá desetiletí naše pevnosti obestřela…“