Hrad Bečov nad Teplou

Hrad stojí nad hlubokým údolím obklopený vysokými lesnatými kopci které patří k Slavkovskému lesu a Tepelské vrchovině. Hrad obtéká ze dvou stran řeka Teplá a z třetí strany je oddělen Dolským dříve Hlubokým potokem.

Při významné zemské stezce ze Žlutic do Chebu byl pány z Oseka koncem 13. století založen hrad na její ochranu. Rýzmberkové hrad prodali Hamburkům, po nich tu od roku 1411 sídlili páni z Plavna, úhlavního nepřítele husitů. Není proto divu, že 1430 husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic hrad dobyl a pobořil. Mezi lety 1495 – 1547 hrad vlastnili Pluhové. Zbohatli na dolování stříbra v okolí a část padla i na přestavbu a zvelebení bečovského hradu.

Pak se však Kašpar Pluh dostal do čela stavovského povstání proti Ferdinandovi I. Habsburskému. Po porážce povstání byl odsouzen k smrti, ale podařilo se mu včas uprchnout ze země. Hrad později poškodili i Švédové. Později, v letech 1750 – 1753 byl na bývalém předhradí postaven nový barokní zámek. Dominuje mu malá hradní bašta. V 19. století byly hrad a zámek spojeny do jednoho celku.

Šibeniční vrch v blízkosti města sloužil jako popraviště. Původně jednoduchá dřevěná šibenice byla nahrazena šibenicí z kamene. Sloužit přestala po roce 1765. Zdaleka ne každé město s hrdelním právem mělo svého kata a tak do Bečova přijížděl kat až z Jáchymova.

Pozůstatky popravených se zahrabávaly pod šibenici nebo v jejím okolí.

Aby mohl být rozsudek vynesen musel se obviněný doznat. Když nestačily indicie a svědecké výpovědi, mohlo za určitých podmínek, když se přepokládalo vynesení trestu smrti, nastoupit útrpné právo.

Útrpné právo mělo tři stupně. Při prvním se souzenému mučící nástroje pouze ukázaly, když to nepomohl nastoupil druhý stupeň. Obviněného svlékli do naha a nasadili mu mučící nástroje. Až třetím stupněm bylo samotné mučení. Ruce se stahovaly provazem, nasazovaly se palečnice na drcení palců, souzený se natahoval na žebřík atd. Pokud se mučením nepodařilo vynutit přiznání, byli obvinění propuštěni jako nevinní.

Muži byli odsuzováni k oběšení, stětí a lámání kolem, ženy k utopení, k upálení či zahrabání zaživa. V českých zemích zrušila právo útrpné Marie Terezie roku 1778.

Zdroj:Naučné stezky a trasy III od autora Karla Drábka.