V tomto odkazu můžete sledovat on-line napouštění Mosteckého jezera, které vzniká nedaleko přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie.
– Jezero Most je název vodní nádrže, která vzniká jako projekt rekultivace
bývalého lomu Ležáky.
– Nádrž se nachází mezi městem Most, areálem chemických závodů v Záluží u Mostu a obcí Braňany pod hradem Hněvín. Nachází se na místě starého města Most, které bylo zbořeno v 70. letech 20. století kvůli hnědouhelnýmu lomu Ležáky.
– Přetvoření bývalé lomové lokality Most – Ležáky na rekreační oblast je
unikátní projekt v dějinách rekultivací v ČR.
Zajímavosti
– Největší a nejhlubší jezero v Česku (311 ha; 75 m)
– Větší a hlubší než Máchovo jezero (284 ha; 12 m)
– Po roce 2035 budou mít jezera v Ústeckém kraji 5krát více vody než Lipno (306 mil.m3)
Základní údaje
Důvod umístění: zahlazení následků důlní činnosti v souvislosti s ukončením
těžby lomu Ležáky MUS a.s.
Žadatel: MUS a.s.
Projektant: Báňské projekty Teplice a.s.
Zpracovatel dokumentace EIA: Hydroprojekt a.s.
Provozovatel: Investorem bude stát a MUS a.s.
Celkové náklady: 2,580 mld. Kč.
Název: Likvidace lomu Ležáky-posouzení vlivů na životní prostředí
Charakter stavby: Nová stavba regionálního významu
Výměra zájmové plochy stavby: 1264,00 ha
z toho v k.ú. | Most I. | 641,58 ha |
Most II. | 2,70 ha | |
Kopisty | 177,55 ha | |
Souš | 6,49 ha | |
Střimice | 243,67 ha | |
Braňany | 3,01 ha | |
Konobrže | 56,47 ha | |
Pařidla | 132,53 ha |
Zdroj: Technický projekt likvidace lomu Ležáky – DOKUMENTACE EIA
Charakteristika jezera Most
PARAMETR | HODNOTA |
---|---|
Kóta provozní hladiny (hladina stálého nadržení) | 199,00 m n.m. |
Povolené kolísání hladiny v jezeře okolo kóty 199 m n.m. | ± 30 cm |
Kóta max. hladiny | 199,3 m n.m. |
Zatopená plocha | 311,1 ha |
Maximální hloubka | 75,0 m |
Rychlost napouštění | 0,6 -1,2 m3/s |
Předpoklad ukončení napouštění | r. 2010 |
Délka přivaděče DN 800 | 4690 m |
Délka přivaděče z Kohinooru | 2 800 m |
Obvod břehové linie | 9 800 m |
Vliv jezera na obyvatelstvo
Zdravotní vliv:
Záměr neovlivní ani noční ani denní ekvivalentní hladiny hluku v komunálním prostředí, neboť
úroveň hluku je zde v současné době převažující měrou ovlivněna především hlukem z dopravy na
hlavních komunikacích.
Vliv na psychickou pohodu:
Psychická pohoda obyvatel by měla být příznivě ovlivňována již samostatným zahájením a
efektivním postupem sanačních a rekultivačních prací. Zásadně by pak měla být zlepšena po
dokončení sanace.
Sociální vlivy:
Jsou pozitivní, neboť výrazně převažují příznivé vlivy na sociální prostředí: zabezpečení
podmínek pro nové podnikatelské činnosti, zvýšení atraktivnosti území a tím i zvýšení jeho
ekonomického potenciálu
Ekonomický vliv:
po vstupu nových podnikatelských činností na sanované území lze kromě přímých příjmů pro
obyvatele (podnikatele a zaměstnance) očekávat, že realizace záměru bude přínosná
prostřednictvím daňového systému jak pro obecní, tak i pro státní rozpočet.
Vlivy na ekosystémy, jejich složky a funkce
Ovzduší a klima:
Klesání emisí v průběhu sanačních prací
Klimatická studie: vliv na krajinu se projeví v dosahu jednotek kilometrů
Zvýšení vlhkosti vzduchu
Půda:
Vznik nových půd
Flora a fauna:
Rozvoj typické makrofytní vegetace
Invazní výskyt ruderálních rostlin
Spontální sukcese upravena výsadbou domácích dřevin
Rybářské hospodaření s rybí osádkou
Vodní ptactvo
Ekosystémy:
Záměr nezasahuje do vyspělejších ekosst
Předpoklad zvýšení druhové diverzity vegetace a živočišstva po dokončení
Krajina:
Vznik značně rozsáhlého vodního biotopu, který podstatně zlepší a obohatí stávající antropogenně silně narušený ráz krajiny samotnou vodní plochou, doprovodnou lesní a skupinovou zelení, volnými travnatými plochami, popř. i mokřady.
Příznivým rysem podporující toto optimistické očekávání je, že v historických dobách zde zřejmě existoval podobný biotop – Komořanské jezero
Vlivy na strukturu a funkční využití území
Vliv na antropogenní sst – málo významné a spíše příznivé
– záměrem téměř nedotčeny
Budoucí možnost propojení jezera Most a lomu ČSA řekou Bílinou => vytvoření vodního koridu spojujícího Krušné hory a České středhoří
Sanační a přípravné práce
Probíhaly v letech 2004 – 2007
Těsnění – vrstvy jílu o mocnosti 800 mm (zdroj: severozápadní svahy lomu Most)
Opevnění břehové linie a obvodové komunikace o šíři 4 m a v celkové délce 9 815 m
Různé formy opevnění břehu (kamenný zához, vlnolamy, rozrážeče, jemné kamenivo, hydroosev)
Vlastní napouštění jezera
Původní záměr – řeka Bílina (špatná kvalita, malý průtok)
Dva zdroje:
1. Řeka Ohře (čerpací stanice Stranná; Třebušice DN 800)
2. Důlní vody z dolu Kohinor (3,5 mil.m3; DN 400)
Nadbytečné vody – Mračný potok
Slavnostní zahájení napouštění dne 24.10.2008
Přivaděč DN 800 (Ohře)
Výstavba v roce 2006
Náročná výstavba vzhledem k trase (kříží produktovody chemický závodů, dvě komunikace, koleje železnic, podchází výpustní kanál jezera Matylda a řeku Bílinu)
Napojení přivaděče DN 800 na PVN bylo provedeno rozdělovací šachtou
Na konci přivaděče je regulační šachta pro regulaci průtoku
Za regulační šachtou je uklidňovací nádrž k tlumení zbytkové en. vytékající vody
Z uklidňovací nádrže jde do otevřeného přívodního kanálu (1716 m)
Čerpací stanice nadbilančních vod
Začátek přivadeče z PVN – Třebušice
Rozdělovací šachta přivaděče z PVN
Uklidňovací nádrž na konci přivaděče PVN
Přívodní nádrž z uklidňovací nádrže
Čerpací stanice nadbilančních vod
Přivaděč DN 400 (Kohinor)
Napojen na čerpací stanici MR 1 z dolu Kohinor
Uložen v zemi a rozdělen na tři části:
1. Výtlačný řád (vede od místa čerpání po rozdělovací šachtu – délka 1790 m
2. Gravitační řád – větev A (ústí do jezera – délka 1779 m)
3. Potrubní řád – větev B (vede z rozdělovací šachty až po výpust do retenční nádrže pod skládkou K4 sever, která ústí do Mračného potoka – délka 1467,5 m)
Závěr
– jezero Most Ležáky = přínos pro obyvatelé Mostu a jeho blízkého okolí
– vznikne značně rozsáhlý vodní biotop, který podstatně zlepší a obohatí stávající antropogenně silně narušený ráz krajiny = samotnou vodní plochou, doprovodnou lesní a skupinovou zelení, volnými travnatými plochami, popř. i mokřady
– možnost propojení jezer předpokládaných v místech zbytkových jam lomů Československá armáda a Bílina přes řeku Bílinu s doprovodnými vegetačními úpravami příbřežních oblastí
– tím by se vytvořil vodní koridor propojující Krušné hory a České středohoří
Autoři:
Lucie Levová
Martina Pokorná
Markéta Říhovská
Obor: DRES2 Litvínov