26. září 2010 Přehrady, jezera

Oblasti: Mostecko | Komentáře: zatím žádný | 4 686 x přečteno

Jezero Most – Ležáky

V tomto odkazu můžete sledovat on-line napouštění Mosteckého jezera, které vzniká nedaleko přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie.

– Jezero Most je název vodní nádrže, která vzniká jako projekt rekultivace
bývalého lomu Ležáky.

– Nádrž se nachází mezi městem Most, areálem chemických závodů v Záluží u Mostu a obcí Braňany pod hradem Hněvín. Nachází se na místě starého města Most, které bylo zbořeno v 70. letech 20. století kvůli hnědouhelnýmu lomu Ležáky.

– Přetvoření bývalé lomové lokality Most – Ležáky na rekreační oblast je
unikátní projekt v dějinách rekultivací v ČR.

Zajímavosti

– Největší a nejhlubší jezero v Česku (311 ha; 75 m)

– Větší a hlubší než Máchovo jezero (284 ha; 12 m)

– Po roce 2035 budou mít jezera v Ústeckém kraji 5krát více vody než Lipno (306 mil.m3)

Základní údaje

Důvod umístění: zahlazení následků důlní činnosti v souvislosti s ukončením
těžby lomu Ležáky MUS a.s.

Žadatel: MUS a.s.

Projektant: Báňské projekty Teplice a.s.

Zpracovatel dokumentace EIA: Hydroprojekt a.s.

Provozovatel: Investorem bude stát a MUS a.s.

Celkové náklady: 2,580 mld. Kč.

Název: Likvidace lomu Ležáky-posouzení vlivů na životní prostředí

Charakter stavby: Nová stavba regionálního významu

Výměra zájmové plochy stavby: 1264,00 ha

z toho v k.ú.	Most I.	641,58 ha
	Most II.	2,70 ha
	Kopisty	177,55 ha
	Souš	6,49 ha
	Střimice	243,67 ha
	Braňany	3,01 ha
	Konobrže	56,47 ha
	Pařidla	132,53 ha

Zdroj: Technický projekt likvidace lomu Ležáky – DOKUMENTACE EIA

Charakteristika jezera Most

PARAMETR	HODNOTA
Kóta provozní hladiny (hladina stálého nadržení)	199,00 m n.m.
Povolené kolísání hladiny v jezeře okolo kóty 199 m n.m.	± 30 cm
Kóta max. hladiny	199,3 m n.m.
Zatopená plocha	311,1 ha
Maximální hloubka	75,0 m
Rychlost napouštění	0,6 -1,2 m3/s
Předpoklad ukončení napouštění	r. 2010
Délka přivaděče DN 800	4690 m
Délka přivaděče z Kohinooru	2 800 m
Obvod břehové linie	9 800 m

Vliv jezera na obyvatelstvo

Zdravotní vliv:
Záměr neovlivní ani noční ani denní ekvivalentní hladiny hluku v komunálním prostředí, neboť
úroveň hluku je zde v současné době převažující měrou ovlivněna především hlukem z dopravy na
hlavních komunikacích.

Vliv na psychickou pohodu:

Psychická pohoda obyvatel by měla být příznivě ovlivňována již samostatným zahájením a
efektivním postupem sanačních a rekultivačních prací. Zásadně by pak měla být zlepšena po
dokončení sanace.

Sociální vlivy:

Jsou pozitivní, neboť výrazně převažují příznivé vlivy na sociální prostředí: zabezpečení
podmínek pro nové podnikatelské činnosti, zvýšení atraktivnosti území a tím i zvýšení jeho
ekonomického potenciálu

Ekonomický vliv:

po vstupu nových podnikatelských činností na sanované území lze kromě přímých příjmů pro
obyvatele (podnikatele a zaměstnance) očekávat, že realizace záměru bude přínosná
prostřednictvím daňového systému jak pro obecní, tak i pro státní rozpočet.

Vlivy na ekosystémy, jejich složky a funkce

Ovzduší a klima:
Klesání emisí v průběhu sanačních prací
Klimatická studie: vliv na krajinu se projeví v dosahu jednotek kilometrů
Zvýšení vlhkosti vzduchu

Půda:
Vznik nových půd

Flora a fauna:
Rozvoj typické makrofytní vegetace
Invazní výskyt ruderálních rostlin
Spontální sukcese upravena výsadbou domácích dřevin
Rybářské hospodaření s rybí osádkou
Vodní ptactvo

Ekosystémy:
Záměr nezasahuje do vyspělejších ekosst
Předpoklad zvýšení druhové diverzity vegetace a živočišstva po dokončení

Krajina:
Vznik značně rozsáhlého vodního biotopu, který podstatně zlepší a obohatí stávající antropogenně silně narušený ráz krajiny samotnou vodní plochou, doprovodnou lesní a skupinovou zelení, volnými travnatými plochami, popř. i mokřady.
Příznivým rysem podporující toto optimistické očekávání je, že v historických dobách zde zřejmě existoval podobný biotop – Komořanské jezero

Vlivy na strukturu a funkční využití území

Vliv na antropogenní sst – málo významné a spíše příznivé
– záměrem téměř nedotčeny

Budoucí možnost propojení jezera Most a lomu ČSA řekou Bílinou => vytvoření vodního koridu spojujícího Krušné hory a České středhoří

Sanační a přípravné práce

Probíhaly v letech 2004 – 2007

Těsnění – vrstvy jílu o mocnosti 800 mm (zdroj: severozápadní svahy lomu Most)

Opevnění břehové linie a obvodové komunikace o šíři 4 m a v celkové délce 9 815 m

Různé formy opevnění břehu (kamenný zához, vlnolamy, rozrážeče, jemné kamenivo, hydroosev)

Těsnění dna jezera

Výstavba břehové linie

Vlastní napouštění jezera

Původní záměr – řeka Bílina (špatná kvalita, malý průtok)

Dva zdroje:

1. Řeka Ohře (čerpací stanice Stranná; Třebušice DN 800)

2. Důlní vody z dolu Kohinor (3,5 mil.m3; DN 400)

Nadbytečné vody – Mračný potok

Slavnostní zahájení napouštění dne 24.10.2008

Přivaděč DN 800 (Ohře)
Výstavba v roce 2006

Náročná výstavba vzhledem k trase (kříží produktovody chemický závodů, dvě komunikace, koleje železnic, podchází výpustní kanál jezera Matylda a řeku Bílinu)

Napojení přivaděče DN 800 na PVN bylo provedeno rozdělovací šachtou

Na konci přivaděče je regulační šachta pro regulaci průtoku

Za regulační šachtou je uklidňovací nádrž k tlumení zbytkové en. vytékající vody

Z uklidňovací nádrže jde do otevřeného přívodního kanálu (1716 m)

Čerpací stanice nadbilančních vod

Začátek přivadeče z PVN – Třebušice

Rozdělovací šachta přivaděče z PVN

Uklidňovací nádrž na konci přivaděče PVN

Přívodní nádrž z uklidňovací nádrže

Čerpací stanice nadbilančních vod

Přivaděč DN 400 (Kohinor)
Napojen na čerpací stanici MR 1 z dolu Kohinor

Uložen v zemi a rozdělen na tři části:
1. Výtlačný řád (vede od místa čerpání po rozdělovací šachtu – délka 1790 m
2. Gravitační řád – větev A (ústí do jezera – délka 1779 m)
3. Potrubní řád – větev B (vede z rozdělovací šachty až po výpust do retenční nádrže pod skládkou K4 sever, která ústí do Mračného potoka – délka 1467,5 m)

Závěr

– jezero Most Ležáky = přínos pro obyvatelé Mostu a jeho blízkého okolí

– vznikne značně rozsáhlý vodní biotop, který podstatně zlepší a obohatí stávající antropogenně silně narušený ráz krajiny = samotnou vodní plochou, doprovodnou lesní a skupinovou zelení, volnými travnatými plochami, popř. i mokřady

– možnost propojení jezer předpokládaných v místech zbytkových jam lomů Československá armáda a Bílina přes řeku Bílinu s doprovodnými vegetačními úpravami příbřežních oblastí

– tím by se vytvořil vodní koridor propojující Krušné hory a České středohoří

Plán oblasti kolem jezera