Lom se nachází mezi Rotavou a Jindřichovicemi při vedlejší silnici do Dolní Rotavy.
Dříve největší kamenolom v Krušných horách, 90 let těžby kamene (1906 – 1995), zpočátku stěnovým lomem (až 40 m vysoké kamenné varhany!), později jámové do hloubky 65 m.
Po roce 1945 byl podnik znárodněn. V roce 1946 se v lomu vyrobilo 37 000 tun kvalitní silniční i železniční drtě, vedle menšího množství dlažby, patníků a hranolů k vyztužení řečišť a hrází. V 60. letech obnášela těžba kolem 120 000 tun kameniva ročně. Do roku 1969 byl kopec téměř zarovnán s okolním terénem. V roce 1977 převzaly ložisko Hnědouhelné doly a briketárny Sokolov, které ročně těžily 90 000 tun kameniva. V roce 1995 byl provoz kamenolomu pro vyčerpání zásob ukončen.
Hornina Kernbergu se jmenuje nefelinický bazanit. V mikroskopickém obraze obsahuje augit, olivín, nefelín, ojediněle živec a sopečné sklo. Uzavírá úlomky natavené žuly o velikosti milimetrů až šesti metrů.
Nejstarší zmínky o existenci zdejšího lomu na štěrk a tavivo do železnorudné hutě jsou z roku 1785. V roce 1905 zde vybudovala Krušnohorská společnost na výrobu čedičového štěrku parní drtírnu a třídírnu. Firma vyráběla i čedičové kostky, které vyvážela do celé monarchie a do ciziny. V roce 1920 lom koupily Spojené čedičové závody v Karlových Varech. Závody dodávaly štěrk také do sklárny Nové Sedlo, neboť zbarvoval lahvové sklo do žádané jasně zelené barvy. Ve 30. letech zde těžila kámen na komunikace kraslická firma Franz Wolf. Za světových válek v lomu pracovali váleční zajatci a totálně nasazení lidé.
text Petr Rojík