I tento podzim nás překvapil sněhem, tentokráte to bylo již 27. října, udržel se dokonce chvilku i v Podkrušnohoří, v Krušných horách to bylo několik dní.
Je úžasné, když na krásně barevné stromy v podzimní hávu napadne čerstvě jiskřivý a čistý snížek. Když pak sluníčko svými hřejivými paprsky začne rozptylovat ze stromů ten sníh svým teplem, jako by si i ty barevné stromy říkaly: „tak takhle ne sněhu, my si chceme ještě nahřívat lístečky od podzimního slunička, opusť nás“ a samy jej setřásávaly ze svých haluzí.
To jsou takové ty chvilky a snímky které se nemusí až tak často opakovat.
Když pak vystoupáme po pár kilometrech do vyšších nadmořských výšek tak po brzkém dopoledni na stromech ani památky, ale i tak se nám ta krušnohorská příroda umí odměnit.
Čím?
Svou krásou a tajemností.