Nevím jestli je to leností či věkem, ale určitě není špatné využít občas motorový vláček na trati Chomutov – Vejprty , ušetří Vám spoustu času a sil, zvláště při zajímavém výšlapu na tři kopce – Mědník, Střední Špičák a Jelení horu v chomutovském okrese.
Ten první kopec zažijeme hned několik minut po výstupu z vlaku na Měděnci, čeká nás Mědník. Na úpatí hory, z jižní strany si určitě všimneme nové štoly Země Zaslíbená . Dnešní výhled byl jedním z těch nejhezčích, na říjen bylo sluníčko v devět hodin ještě velice nízko a navíc silný vítr nám krásně pročistil výhledy.
Z Mědníku pak po modré, přejedeme malebný železniční mostek a zčistajasna se objevíme nad zastávkou Kovářská městys, sjedeme do městečka, ale po sjezdu zatočíme hned vpravo po silnici na Střední Špičák. Jak na něj? Cesta k němu nevede, ale my ještě před asfaltkou / asi 50 metrů /, která by nás dovedla k Velkému Špičáku, objevíme lesní průsek, který nás po necelých 200 metrů dovede ke Střednímu Špičáku, jen je lepší po okraji lesa, na začátku průseku jsou v určitých místech mokřady. Ze středního Špičáku je snad ještě hezčí výhled než z jeho většího brášky. Vidíme všechny symboly Krušných hor – Klínovec, Fichtelberg, Mědník či Meluzínu.
Na Jelení horu pojedeme tak, že objedeme po asfaltu přehradu Přísečnice, občerstvit se můžeme u studánky . Cesta nad studánkou, kterou pojedeme má své kouzlo zvláště v podzimním období, zlatavé bučiny jsou opravdu krásné. Pak podle návodu mapy zdoláme Jelení horu. Po pokochání se nádherným výhledecm, cestou po šotolině dojedeme po třech kilometrech na modrou turistickou. Po ní ale jen asi 200 metrů, odbočíme vlevo malou pěšinkou, dřevěný mostek a hle jsme v Německu. Zvolíme směr na Satzung, můžeme nad ním ještě pokořit Hirtstein , kde jsou zajímavé čedičové varhany.
Pak už nás čeká taková ta klasika, po zelené na Raitzenhaim okolo meandrů do bývalého Pohraničí a pak po modré do podhůří, do Chomutova.