Mravenčák

Přírodní památka Mravenčák byla zřízena roku 1990 a na rozloze 1,5 ha zahrnuje vrcholové partie vrchu Mravenčák, který je významným dokladem geologického vývoje severní části Doupovských hor.

Hlavním předmětem ochrany této lokality jsou teplomilná společenstva rostlin na skalním výchozu.

Mravenčák je výrazný krajinný prvek. Představuje kuželovitý neovulkanický suk tvořený leucitickým tefritem. Téměř na temeni se zachovala až 6 m vysoká skalní stěna. Pod ní jsou svahy pokryté sutí.

Temeno skalního výchozu je pokrytou ploškami skalní stepi, lesy v okolí skal mají druhové složení podobné původním lesním porostům.

Skalní step na výchozech je tvořena především teplomilným úzkolistým trávníkem, místy v mozaice s keři skalníku celokrajného. Výraznou rostlinou je zde koniklec luční, který se vyskytuje i ve vzácné červené formě. Skály porůstá typická skalní rostlina časného jara – tařice skalní. Z dalších rostlin jmenujme dále bělozářku liliovitou, kavyl ivanův a trýzel škardolistý. V lese kolem vrcholu roste locika dubová a lilie zlatohlavá.

Na rostlinná společenstva jsou přímo vázány některé druhy hmyzu. V přírodní památce se tak můžeme setkat s některými vzácnějšími druhy hmyzu, např. některými modrásky, otakárky a okáči.

Z ptáků můžeme v okolí Mravenčáku spatřit například datla černého, včelojeda lesního, lelka lesního, čápa černého a další.

Ze skalní stepi se otevírá nádherný výhled do údolí Ohře, klášterecké části podkrušnohoří a pás Krušných hor.

Na vrchol nevede turistická cesta, při trocha úsilí je možno z Klášterce po červené na rozcestí Kotvina-Rašovice. Odtud stezkou nahoru po červené do kopce cca 1km a vlevo jest málo znatelná stezka po hřebeni na vrchol Mravenčáku. Pokud se mine dojdeme k naučné ceduli a od ní asi 200 metrů lesem prostě pořád nahoru. K popisovanému se můžeme dostat i z druhé strany, od Lestkova.