Proč navštívit Novou Ves v Horách

Obec ležící na hřebenu Krušných hor nad Horním Jiřetínem.

Součástí obce je hraniční přechod pro pěší a cyklisty do Deutschneudorfu, pro motorová vozidla v nedalekém Mníšku (součást obce) do Deutscheinsiedelu.

První písemná zmínka o obci je z roku 1564 v Hamfeštu vystaveném na mosteckém hradě. Rostoucí těžba mědi a stříbra v této oblasti Krušných hor dala patrně hlavní impulz ke vzniku obce a přilehlých osad.V současnosti stojí v katastru obce Nová Ves v Horách šest funkčních větrných elektráren. Jedna elektrárna, stojící zde od roku 1994, je nyní mimo provoz a byla již částečně demontována. V roce 2007 byla postavena jedna větrná elektrárna v katastru obce Mníšek (ve správě obce Nová Ves v Horách). Vlastníky všech staveb jsou privátní osoby, nikoliv obec. Některé elektrárny stojí též na níže zmiňovaném Strážním vrchu.

A co nás čeká při návštěvě obce a jeho blízkého okolí?

Novoveské muzeum

Jsou zde umístěny dochované exponáty zapůjčené Okresním muzeem v Mostě, mezi nimi historické dokumenty související s hračkářskou výrobou, která má v obci své prvopočátky v 2. pol. 18. stol. Výrobky se vyvážely až do Spojených států amerických.

Medvědí skála

Medvědí skála je druhá nejvyšší hora Mostecka a nejvyšší vrchol Rudolické hornatiny, měří 923,8 m. Hora byla původně porostlá smrkovým lesem, který odumřel vlivem imisí. Je velmi pravděpodobné, že během ledových dob ve čtvrtohorách pokrývala vrcholek Medvědí skály malá ledovcová čepička. Jméno Medvědí skála dostala hora podle toho, že zde byl v 18. století zastřelen poslední medvěd žijící v Krušných horách.

Z vrcholu je nádherný kruhový rozhled, jeden z nejhezčích v okolí: na severu Hora Svaté Kateřiny, na severovýchodě Jeřabina, Černý vrch, Loučná, Stropník, , na jihovýchodě kopce Českého Středohoří , na jihu Žatecko, na jihozápadě Doupovské hory, na západě Klínovec . V současnosti až ke skále cesta nevede. takových 100 metrů musíme jít pěšky, kolo nechat tam , kde je.

Kapucínský vrch
Kapucínský vrch leží zhruba v polovině vzdálenosti mezi Mikulovicemi a Černicemi. Dosahuje nadmořské výšky 742,9 m. Z náhorní severní strany není Kapucínský vrch nijak impozantní, ovšem na ostatních stranách spadají jeho svahy poměrně příkře na východě do Mostecké pánve a na západě k Albrechtickému potoku. Jižní a východní svahy kopce protíná lesní silnice, vedoucí z Mariánského údolí na další lesní silnici z Jezeří do Nové Vsi v Horách zhruba po vrstevnici 540 metrů. Tato cesta představuje jednu z mála pohodlných cest pro průzkum svahů Kapucínského vrchu a je důležitým orientačním bodem při hledání zajímavostí roztroušených v jeho svazích.

Nejvyšší místo Kapucínského vrchu tvoří pětimetrová ortorulová skalní věžička, na jejímž vrcholu kdysi stávala dřevěná trámová věž. Dokazují to kotvicí železné hřeby zasekané do vrcholu skály a zbytky měřičské věže ležící nedaleko ní. Vrchol skalní věžičky je při troše opatrnosti přístupný chodecky či po torzu žebříku. Díky okolním stromům je ovšem výhled omezen pouze na vrcholovou mýtinu, o něco dále je vidět je pouze severozápadním směrem. Nedaleko skály se nachází triangulační bod tvořený žulovým hranolem, k němuž se vztahuje v mapách uváděná výška kopce (výška je přesně 742,94 m).

Mariánské údolí

Mariánské údolí je označení pro údolí Jiřetínského potoka mezi Mikulovicemi a horní částí Horního Jiřetína. Šest kilometrů dlouhé a poměrně hluboce zařízlé údolí tvoří jedinou přirozenou přístupovou cestu do západní části mosteckého Krušnohoří. Údolím proto již ve středověku vedla důležitá zemská obchodní stezka, kterou dodnes připomíná jméno jednoho z kopců nad Novou Vsí v Horách. Tím kopcem je Strážný vrch, vysoký 761,5 m, dříve nazývaný Wachhübel. Právě odtud byla kdysi střežena obchodní cesta z Horního Jiřetína přes hřebeny Krušných hor do Saska. Dnes na Strážném vrchu stojí strašidla.

Červená Jáma:

osamocená myslivna ležící v nadmořské výšce 816 m asi 3,6 km jihozápadně od Nové Vsi. Nachází se v hezké poloze na rozlehlé svažité louce mezi lesy na úpatí kopce Homolka (844 m). Severně odtud pramení Vesnický potok, který napájí malý rybníček poblíž hájovny. Původně zde bývalo více domů (minimálně čtyři). Stávaly západně od dnešní myslivny; byly však zbourány a dnes je připomínají jen zbytky základů. Ještě v roce 1930 zde trvale žilo 7 obyvatel, lidé odtud definitivně odešli v 50. letech 20. století.

Oficiální domovské stránky obce naleznete ZDE