Z Božího Daru do Hroznětína

1. Boží Dar – červená: 2. Pod Špičákem (6) – žlutá: 3. Plešivec (11,5) – zelená: 4. Merklín (16) – 5. Hroznětín (19,5)

Tento tip je na výlet, který lze absolvovat pěšky i na běžkách. Není právě příliš vynalézavý, ale patří k nejoblíbenějším. Půjdeme nebo pojedeme z Božího Daru do Hroznětína. Těm, kterým je to málo – zejména pokud by bylo možno využít rychlého sněhu – lze jen doporučit prodloužení po červené z pod Špičáku do Horní Blatné a přes Abertamy na Plešivec .Začínáme v Božím Daru , nejvýše položeném městě v České republice.
Opustíme ho po červené značce při silnici na Horní Blatnou (v zimě po Krušnohorské lyžařské magistrále) pod Božídarský Špičák (1115 m) (4,5 km) na okraji Božídarského rašeliniště . Zdejší Špičák je nejvyšší čedičovou kupou a tvoří výraznou krajinnou dominantu na plochém hřebeni s rozsáhlými vrchovišti. Pod ním leží Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, táhnoucí se od Božího Daru k Horní Blatné. Je téměř souvisle porostlé borovicí blatkou v převážně keřové formě, provázené břízou pýřitou. Pokračujeme na rozcestí Pod Špičákem (6), které opustíme po žluté, a kolem Švýcárny, rázovité stavby v alpském stylu (11) vystoupíme na vrchol další čedičové kupy Plešivec (1028 m) (11,5) se 16 m vysokou kamennou rozhlednou z roku 1895 a o málo mladším horským hotelem, v němž v prosklení oken jídelny najdeme znaky horských měst Krušnohoří. K odchodu zvolíme zelenou, kterou z vrcholu provází modrá, ale my se pod vrcholem se zelenou oddělíme doleva a dosáhneme silnice na okraji průmyslové obce Merklín (16). V ní začíná horská naučná stezka o životě obyvatel a přírodě před rokem 1945 a o zaniklých sídlech. Na zdejší konečné železniční stanici můžeme výlet ukončit.
Pokračující zelená značka opouští údolí Bystřice a lesem obchází vrch Rozhled, až z okraje lesa klesne do cílového Hroznětína (19,5).

zdroj: Krušné hory – západ / Petr David, Vladimír Soukup. — 1. vyd.