Krušnohohoří – východ (Ústecko), klimatické extrémy

Na území Ústecka se v současné době pozoruje klima na 15 klimatických

stanicích, 43 srážkoměrných stanicích a 10 fenologických stanicích ( fenologie – obor zabývající se vlivem klimatu a změn počasí v jednotlivých ročních obdobích na životní projevy rostlin a živočichů).Nejvyšší denní přírůstek výšky sněhové pokrývky, 235 cm, byl zaznamenán na stanici Český Jiřetín ve dnech 4. – 6.3. 1965.

Na stanici Nová Ves v Horách je za rok průměrně 85 dnů se sněhovou pokrývkou vyšší než 5 cm, na stanici Žatec se vyskytuje celková výška sněhu s 5cm a více pouze v 19 dnech roku.

V Krušných horách připadá 48% z celkového ročního srážkového úhrnu na sněhové srážky, v Českém středohoří je to 40% a v Mostecké pánvi jen 30%. Nejvyšší sněhová pokrývka je v průměru zaznamenána v okolí Klínovce (120 – 160 cm).

Nejsušší oblastí regionu je Žatecko, kde je dlouhodobý roční úhrn srážek 444mm a oblast kolem Tušimic a Kopist.

Tento srážkový nedostatek je způsoben zejména při západním proudění závětřím Krušných hor.

Naopak nejbohatším na srážky jsou vrcholové partie Krušných hor (Moldava – 1001mm, okolí Klínovce – 1000mm, Přísečnice, Fláje – 900mm za rok).

Srážkově nejbohatší, ač je to k nevíře, jsou letní měsíce, převážně srpen. Je to způsobeno výskytem bouřek s vysokými srážkovými úhrny a vydatnými vytrvalými dešti.

Jedinou výjimkou tvoří stanice Moldava, kde dlouhodobě měsíční maximum připadá na měsíc prosinec ( sněhové srážky ) a kde byl také v prosinci 1974 zaznamenán maximální měsíční úhrn celého regionu – 317 mm. Nejvyšší denní úhrn srážek 121mm byl naměřen 11.7.1937 na stanici Kalek.

K mimořádným větrným lokalitám nejen Ústecka, ale celé České republiky patří Milešovka s průměrnou roční rychlostí větru 8,1 m.s-1. proto se jí říká také Větrná hora. Milešovka získala ještě jeden přívlastek, „Hromová hora“, vzhledem k vysokému počtu bouřek,které se zde vyskytují.

Délka slunečního svitu v Ústeckém regionu všeobecně ubývá s přibývající nadmořskou výškou. V podzimním, či zimním období můžeme někdy pozorovat na horských stanicích Krušných hor vyšší úhrny slunečního svitu než v níže položených oblastech. Je to vinou neoblíbené teplotní inverze.

Průměrný noční úhrn slunečního svitu je na stanici Žatec 1387 hod., Ústí nad Labem 1248 hod. a Nová Ves v Horách 1359 hod.

Absolutně nejvyšší teplota vzduchu byla naměřena za období 1929-1998 21.7.1998 v Lounech a to 39°C.

Absolutně nejnižší teplota nebyla v horách, jak by se dalo očekávat ale bylo to na jedné z nejníže položených stanic, v Roudnici nad Labem, -35°C dne 11.2.1929.

V čase příštím vyjde i charakteristika krušnohoří – západ (karlovarský kraj).