Jedním z míst, kvůli kterým stojí za to poznat blíže Krušné hory jsou dnes místa v okolí bývalé obce Ryžovna.
Ryžovna (dříve německy Seifen, česky Sejfy) vznikla v místě hornické samoty založené počátkem 16. století na bohatých cínovcových rýžovištích. Krupky cínové rudy byly získávány propíráním ze štěrkovitých náplavů, kam se dostaly z primárních ložisek vázaných na žulové intruze.
Později se pozornost prospektorů soustředila na stříbronosné žíly, na kterých byly založeny doly Štěstí s Radostí (Glück mit Freude) pod vrchem Tokaniště a Boží požehnání (Segen Gottes) u Hájů. Kromě stříbra se dobýval kobalt a bismut. V letech 1946-1959 se tu vytěžilo i 1,4 tuny uranu.
Hlavní horninou okolí jsou břidličnaté fylity – původně sedimenty kambricko-ordovického moře, které byly přeměněny při horotvorných procesech. Po stamilióny let trvajícím odnosu nadložních hornin byl pluton někde obnažen až k zemskému povrchu, kde tvoří žulové masivy. Jedním z nich je i tzv. Blatenský masivek mezi Hřebečnou, Horní Blatnou a Pilou.
Mnohem mladší jsou čediče, které vznikly při sopečné činnosti ve třeti-horách před 35-17 mil. lety a tvoří nápadné terénní elevace (Božídarský Špičák, Plešivec aj.). Čedičový je i hřeben mezi Ryžovnou a Hřebečnou. Dobře je odkryt v opuštěném kamenolomu, kde je ukázkově vyvinutá sloupcovitá odlučnost. Čedičový příkrov uchránil před odnosem starší štěrkopísky, které mají své ekvivalenty v podkrušnohorských hnědouhelných pánvích. Krušné hory tehdy ještě neexistovaly-začaly se zdvihat až před 1,6 mil. let.
Až do 2. světové války stálo v Ryžovně 70 domů, škola a kostel a žilo zde přes čtyři sta obyvatel. Po poválečném odsunu obyvatel byla obec až na několik budov srovnána se zemí. V letech 2005-2006 město Boží Dar s finančním přispěním Evropské unie a Karlovarského kraje provedlo rekonstrukci objektu salaše, ve které je výrobna sýrů, penzion a restaurace. Návštěvníci mohou ochutnat krajové speciality z mléka ovcí a krav, které se pasou na okolních bylinných loukách neporušeného přírodního prostředí.