Kraslický hrad – Zámecký vrch

V blízkosti Kraslic procházela Erfurtská obchodní cesta a její chodští strážci snad zbudovali na vrcholu Hradiště (Hausberg) opevnění a měli i zde svoji pohraniční stanici – hradiště. To pak bylo někdy ve 2. polovině 13. století od základu přebudováno a byl zde vystavěn hrad.

Držitelé hradu v něm obvykle nesídlili, jeho správou pověřovali své úředníky, kteří zde pak vládli jejich jménem. Listina, která první kraslickou vrchnost, kterou byli páni z Plavna, a existenci hradu dokládá, byla však zfalšována a pochází až z l5. století. „Z boží milosti vládnoucí pán“ Jindřich starší z Plavna měl podle ní získat panství Kraslice s místem stejného jména, vesnicemi Sněžnou a Krásnou a s hradem na Hradišti a všemi v okolí se nacházejícími doly. Když Jindřich starší roku 1303 zemřel, opevnili jeho synové hrad silnou zdí a uvnitř nechali zbudovat několik vodních nádrží, které později dostaly jméno „sedm studní“.

V české historii se kraslický hrad několikrát objevuje. Roku 1412 byl jako sídlo loupeživých rytířů dobyt a vypálen královským vojskem a chebskými žoldnéři, v roce 1452 hrad vypálil sám Jindřich z Plavna, když viděl, že se zde neudrží jak odbojník proti králi Jiřímu z Poděbrad,

Z kraslického hradu se téměř nic nezachovalo. Na vrcholu Hradiště (715,8 m) se nachází tvrziště, chráněná archeologická památka. Je oválného půdorysu o rozměrech 14x7m. Na skalnatém hřebenu je dosud dobře patrný příkop, který odděluje nevysokou okrouhlou kupu, kde kdysi pravděpodobně stávala dřevěná hradní budova. Na východní straně skalnatého bloku je vytesána asi tři metry hluboká sluj s obdélníkovým otvorem.

O něco jižněji je do skály vytesána další sluj s obrubovými oblouky. Ta pochází patrně z 19. století, kdy zde městský okrašlovací spolek v roce 1887 zřizoval park a „vyhlídková“ mísu. Jedná se o romantický útvar zvaný Skalní sluj (Felsengrotte). V roce 1890 byla nad její vchod umístěna pamětní děkovná deska Gustavu Bohlandovi.

Použité zdroje: Kotěšovec. V. – Kraslická kronika